Šejkr #148: Interview

Jestli hledáte někoho, komu na začátku roku nejde karta, tak here I am. Začalo to rychleji než obvykle, přišlo pár divných milníků, rozhovor s The DSM IV do toho zapadl náramně, respektive jeho domlouvání. Roky žádná míra.

Přelom milénia. Kytary. The Strokes, The Libertines a další. A taky The Eighties Matchbox B-Line Disaster. V jednu dobu nejvíc mental act na ostrovech, nepomohla ani střízlivost, ani buddhismus, pár divokých let a pauza. Krátký návrat v roce 2010 s klidnější, jinou, ale pořád parádní deskou Blood and Fire příliš nebodoval. Konec. Tehdy jsem o nich psal do jednoho z prvních čísel Full Moonu, když pak na konci dekády dal Guy McKnight dohromady The DSM IV, byla to radost. Prvních pár let jen singly, deska New Age Paranoia přišla až v červnu 2023. Tehdy jsem to s rozhovorem zkusil poprvé.

„Z Česka, říkáš? Proč ne, zkusím se Guye zeptat.“ Optal se, přišel souhlas. Pak první termín, druhý, třetí, aby se nakonec přestali ozývat úplně. Po dvou měsících lakonické vyjádření: kapela odjela na turné. Loni na podzim to po oznámení EP zkouším znovu. „Samozřejmě, budeme moc rádi.“ První termín zrušili hodinu před začátkem, druhý den předem. Třetí jsem musel zrušil já, ani tak ne kvůli narovnání karmy, ale prosinec byl natolik šílený, že jsem škrtal i mnohem zásadnější položky. Dohodli jsme se, že si dáme vědět začátkem roku. Jeden z nejlepších tracků The DSM IV se jmenuje Killing Your Time.

Rád bych tu historku zkrátil, ale jak. Občas přijde někdo s romantickou představou, že je to jako skvělé kecat s kapelama. Někdy. Někdy trvá domluvit rozhovor tři minuty, jindy roky. A občas se to nepovede vůbec. A rozhodně si nemyslím, že s tím má něco společného skutečnost, že se The DSM IV pojmenovali po publikaci Diagnostický a statistický manuál duševních poruch. Po novém roce se Jamie ozval kupodivu sám, zase jsme to složitě ladili a výsledkem bylo, že jsem včera odpoledne seděl u zapnutého Zoomu, abych se půl hodiny po týden domluveném začátku dozvěděl, že Guy se k tomu dostane až za hodinu. A jestli můžu počkat. Nemohl jsem. „Poviem len jedno, poviem jen toto, všechno, čo som povedal, beru zpět.“ Díky, Adame. Negative Utopia na místě, režie Gordon Cole? Nestěžuju si, další kolo zítra ve tři. Keep you posted.

Za pár hodin na Radiu 1 spolu s The DSM IV, Moonchild Sanelly, DJ Lag, Saffron Bloom, Berlin Manson nebo Donnou Summer. New age paranoia.