O třetím oku, mimořádných zážitcích nejen Stanislava Grofa i Marvinu Gayeovi. Hrabe nám, nehrabe?

Sub Pop oslavuje třicet dva let na scéně masivní slevou, která běží od včerejška do poloviny dubna a v jejich katalogu je toho na výběr opravdu spousta.

Já jsem trochu asociál, takže zatím dobrý,“ píše mi kamarádka a rozhodně není sama. Čím dál častěji mě ale napadá, co tohle sociální vytržení s lidmi udělá...

Dubnové číslo v tiskárně, co dále? Teaser na květnové číslo, pan Metnar i Bitches Brew.

Dneska jen pár slov, o to více písniček. Taky jste si všimli, že hudbu posloucháme jinak, když je člověk o samotě?

Velkou výhodou nuceného pobytu doma a zvlášť o víkendech je skutečnost, že můžete pít víno už odpoledne, třeba v kanclu na balkóně.

Poslední hřebíček: „Ochranný svaz autorský vyplatil jednorázovou finanční pomoc skladatelům a textařům. Výše vyplacené částky není známá, stejně jako o jaké umělce jde“.

Ministr kultury nám včera v rozhovoru pro Aktuálně de facto zrušil všechny letní festivaly se zahraniční účastí, ještě že je situace tak dynamická, že to může být nakonec jinak.

Fascinovaně jsem sledoval včerejší debatu v Událostech komentářích, jejíž tématem byl právní základ možnosti sledování pohybu občanů pomocí mobilních telefonů a kreditních karet.

Překvapilo mě, že se hned několik lidí ptalo, třeba před chvílí zástupce tiskárny, jestli jako vyjde další číslo. Proč by nemělo?

Co kdybychom zkusili do svého světa (alespoň virtuálně) pozvat někoho cizího a úplně odjinud, který by nám ho pomohl trochu proměnit?

Zvykl jsem si poslední týden chodit do kanclu a zpět pěšky a že bych narazil na někoho ne snad v družném, jen alespoň v normálním hovoru, to se říct nedá...

Edu mě provedl podél Mexického zálivu a po půlce Yucatánu, ale téměř všechny zážitky hravě překonalo malé bistro u silnice, postavené z nízké garáže, kde nabízeli jedno jediné jídlo.

Přímou úměrou k tomu, jak přibývá hodin a dnů karantény, se objevuje na síti čím dál víc návodů, jak přežít na omezeném prostoru, čím se zaměstnat nebo zabavit.

„Žijeme ve městě duchů. Už přes týden jsme doma, chodíme akorát nakoupit jídlo. Pokud je.“ Minulé pondělí tohle znělo jako sci-fi, dneska už jsme na tom podobně.

Tak a je to, zůstáváme doma. Život v době viru. Zrušené koncerty, zavřená kina, divadla i galerie, ode dneška omezení pohybu... Pod heslem „Na doma“ čekejte trochu neurovnaný a pestrý…

Ještě ke kompilaci – schválně tam nejsou žádné tracky z desek, které vyjdou příští rok, i když minimálně Algiers, Baxter Dury nebo Keeley Forsyth by si to rozhodně zasloužili.

Výstava Roberta Franka Unseen byla jedním z důvodů výletu do Berlína, který se změnil v povinnost, když se minulý týden objevila zpráva, že jeden z nejvlivnějších fotografů zemřel.

Po cestě z Colours si v hlavě přehrávám skvělý koncert Shilpy Ray a vzpomínám si, jak právě Todd stál hrozně o to, aby před jejím prvním koncertem v Praze hráli…

Se Snapped Ankles se vydáváme na Death Grips, kde v moshpitu řádí i celá Full Moon crew, Paddy vypráví, že je viděl dvakrát a pokaždé si stěžovali, že je to…