Spectaculare naladí Schnauss a Baker

Poslední čtvrtek v listopadu rozezní Palác Akropolis držené tóny. Vystoupí zde totiž německý elektronický producent s láskou ke stylu shoegaze Ulrich Schnauss a kanadský odborník na kytarové drony Aidan Baker známý také z drone metalového projektu Nadja. Dvě výrazné postavy experimentální hudby posledních dvou dekád spojuje aktuální bydliště v Berlíně i společná posedlost halucinačními tóny. Večírek psychedelických kytarových ploch poslouží také jako warm up třetího ročník Festivalu Spectaculare, který je naplánovaný na přelom ledna a února 2016.

Německý hudebník Ulrich Schnauss je důkazem, že elektronická taneční hudba a kytarová psychedelie můžou najít společnou řeč. V jeho hudbě se potkávají melancholické plochy rockového žánru se slastnou euforií raveové horečky. Schnaussovy skladby zhudebňují náladu ranního rozbřesku, v němž se paprsky slunce marně snaží prorazit mlžný opar a nahrávky jako Far Away Trains Passing By (2001) či A Strangely Isolated Place (2003) měly zásadní vliv na současnou dreampopovou generaci.

Rodák z východoněmeckého města Kiel pronikl na klubovou scénu už v polovině devadesátých let a pod jmény Future či Ethereal 77 produkoval tenkrát drum'n'bass. Terpve v novém tisíciletí ale dostala na jeho nahrávkách zelenou láska k snivým kytarovým stěnám kapel jako My Bloody Valentine či Slowdive a nálad Cocteau Twins. Vzdušné melodie kytar se zde koupají v zasněných ambientních plochách a občas se k nim přidá tlumený taneční rytmus. Jeho desky ze začátku minulé dekády inspirovaly hudební novináře k vytvoření škatulky nu-gaze, což jen svědčí o jeho vlivu. Mezi své žáky může počítat třeba Caribou či M83 a své skladby k zremixování mu poskytli třeba Depeche Mode, Pet Shop Boys, Death Cab For Cutie či Skye. Zatím poslední Schnaussovou nahrávkou je album A Long Way to Fall z roku 2013, na němž se vrací k zádumčivým motivům svých prvních desek a dokazuje, že pokud jde o emotivní elektroniku, nemá žádnou konkurenci. Další důkaz nám nepochybně podá jeho pátá deska, která by měla vyjít na jaře příštího roku.

Diskografie torontského kytaristy Aidana Bakera je jako spletitá džungle plná odboček a skrytých cestiček. Jen pod svým jménem vydal od roku 2000 přes sto nahrávek, k nimž je ale potřeba přičíst ještě další stovku pod bočními projekty či kolaboracemi. Baker na nich objevuje možnosti hypnotických tónů elektrické kytary a nabízí zde široké žánrové spektrum od něžného písničkářství a ambientu, přes postrock a shoegaze až k drone metalu. Do posledně jmenované škatulky spadá jeho asi nejslavnější boční projekt Nadja, který tvoří se svojí manželkou Leah Buckareff a od poloviny minulé dekády patří mezi nejdůležitější představitele žánru experimentálního metalu. Na svých sólových deskách je nicméně Aidan Baker mnohem meditativnější - například letošní album Mountains Sweet Clouds je plné pomalu se rozvíjejících táhlých melodií, které jako kdyby zhudeňovaly fotografii z coveru, na níž se v horách válí mlha. Aidan Baker má za sebou spolupráci třeba s Timem Heckerem (album Fantasma Parastasie), kapelou Z'EV nebo Matem Sweetem z Boduf Songs. Napsal také několik knih poezie a točí i krátké filmy. Ostatně se přesvědčíte i naživo, neboť k oběma vystoupením bude připraven speciální vizuální doprovod.