redakce | Zprávy | 22.12.2022
Kapela Synové smrti představuje nový videoklip ke skladbě Sny. Píseň, která vyšla jako pilotní singl už na jaře letošního roku, se nyní dočkala filmového zpracování od renomovaného režiséra videoklipů Davida Mencla.
„Příběh Snů vypráví chlápek, který kdysi nějaké měl, ale už je nemá. Sny, ctižádost a touhy ho dostaly do stavu vyprahlosti, jakou zažívá třeba ten, kdo se vrátí z války,“ říká o písni zpěvák a kytarista Roman Vičík, který je také autorem písně.
„Jeden večer mi od Romana přišel mail, jestli bych mu nenatočil klip. Poslal píseň Sny a prozradil, že se jeho kapela jmenuje Synové smrti. Líbilo se mi to. Pak jsme se potkali po koncertě Synků v Karlíně a já jsem mu poodhalil scénář, který jsem měl v hlavě. A že tu hlavní postavu bude hrát pan Krobot nebo pan Hanuš nebo samotný Bolek. Romanovi se v ten moment tak rozsvítily oči, že jsem v tu chvíli věděl, že hlavní postavu musí hrát Roman sám. A tak to mám v klipech vždy. Preferuji neherce před herci, takže bylo hotovo,“ popisuje proces vzniku videoklipu David Mencl. „Veliké díky patří Honzovi Škopovi, který klip nasnímal, celému štábu, všem účinkujícím a dětem,“ dodává režisér.
Synové smrti byli původně sólovým projektem Romana Vičíka (Nylon Jail), který se postupně rozšířil o kytaristu Václava Hrušku (Lebanon) a Tonyho Dlapa (Prago Union), který se z pro něj obvyklého postu kytaristy usadil za bicí. „V roce 2019 jsem se konečně přestěhoval do Prahy, abych pochopil život v hlavním městě. Přijel jsem s krosnou, kytarou, kufrem pedálů a vírou, že začnu chápat brzy. Trvalo to asi rok, než jsem došel k názoru, že se vedle Nylon Jail chci vyjadřovat i surověji, osobněji, ale přesto znovu hudebně,“ říká ke vzniku kapely Roman Vičík.
Kapela v posledních dvou letech hrála na několika festivalech (Banát, V houští, Pelhřimovy) a odehrála několik klubových koncertů v rozšířené sestavě o baskytaristu Petra Petřeka nebo jen v duu Roman Vičík s Marií Hroudovou. V nejbližších měsících se Synové smrti chystají do studia Golden Hive k Amákovi, aby natočili debutové album.
redakce 24.11.2024
Petra Mazocha a Jiřího Libánského spojuje piano, obrazotvornost a touha nechat hudbu svobodně promlouvat.
redakce 24.11.2024
Nahrávka sa nesie zväčša v pomalšom tempe, má popovú štruktúru, ale ozvú sa občas aj džezové ši swingové vplyvy.
redakce 24.11.2024
Koncerty Deli Teli se vyznačují nakažlivou energií a jemnou dávkou středomořského dramatu a řadou zapomenutých hitů, které kdysi rozpálily Atény.
redakce 23.11.2024
Procítěné balady, jedinečný hlas a taky humor, se kterým se Alex Warren obrací do let, kdy mu nebylo do skoku. Hudba, u které se krásně sní.
redakce 23.11.2024
Podpora hudebního sektoru proběhne v tematických okruzích hudební export, prostory pro živou hudbu a digitální oběh a zapojení publika.
redakce 22.11.2024
Desku propojuje tématická linka vyhlížení nějakého bodu zlomu, který už přece jistě musí nutně nastat - jak v lokálním, osobním, tak i celosvětovém měřítku.
redakce 22.11.2024
Jejich kytarový zvuk čerpá jak z odkazu Joy Division, tak i ostrovních současníků Fontaines D.C., Idles nebo Shame.
redakce 22.11.2024
Sedm různých klubů se spojilo, aby v jeden večer naservírovalo svým návštěvníkům bohaté koncertní menu.
redakce 21.11.2024
Spolupráce so zahraničnými umelcami z Londýna, Bristolu, Prahy a Tokia dodávajú albumu medzinárodný charakter.
redakce 21.11.2024
Jejich hudba kombinuje avantgardu s útulností, kakofonii s melodií a jazykové propasti s krásou.