Články / Rozhovory

Jakub Jirásek, Matyáš Švejdík: Mělo to ducha letního táboru pro dospělý

Jakub Jirásek, Matyáš Švejdík: Mělo to ducha letního táboru pro dospělý

Libor Galia | Články / Rozhovory | 12.12.2024

S Jakubem Jiráskem (Cold Cold Nights) a Matyášem Švejdíkem (ex-Plusminusnula) jsme si povídali o útulném festivalu pro kamarády, který se proměnil ve vánoční besídku pro všechny. Co je Miro? O tom si můžeme přečíst níže anebo živě přesvědčit v klubu Fuchs2 za pár dní na akci nazvané Vánoční večírek Miro.


O festivalu jsme se dozvěděl šeptandou, žádná propagace neprobíhala, spíš naopak. Vypravili jsme se k vám s partou na kole, dorazili k chalupě za Prahou, kde se tancovalo okolo ohně. Poprvé jsem viděl Tamaru, kapelu, která tou dobou snad neměla ani vydanou skladbu. Měl jsem dojem, že jsem se ocitl doma, u kamarádů, ten den jen tak nezapomenu. Takový festival už dneska nevidím. Nechybí vám?
Jakub: Mně chybí tak, že na něj moc rád vzpomínám. Od tý doby ale vznikla spousta dalších malých nekomerčních akcí, takže bych řekl, že „na scéně“ po něm zas taková díra nezůstala.

Matyáš: Navíc jsme si řekli, že proběhne třikrát a nakonec to bylo pětkrát. Čím víc se věci opakují, tím se stávají běžnější a fádnější. Proto si myslím, že jsme skončili v nejlepším - ostatně poslední koncert Mira byla právě tebou zmíněná Tamara. Určitej stesk ale cítím.

Radio Wave označilo Miro za nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku. Koho to napadlo a kdo ho dotáhl do podoby, která z něj udělala na pár let legendu?
Matyáš: U ohně tě napadne trošku „šílenej“ nápad a ten se postupně začne zhmotňovat a realizovat. Pamatuju si, že když byl první ročník, tak jsme s Jakubem byli vlastně sami hrozně překvapený, že se to fakt děje. Do podoby, kterou festival měl, jsme to táhli my dva a s námi spoustu dalších kamarádů, ať už měli kapelu nebo ne.

Jakub: To na tom bylo hezký, že se do toho zapojovalo fakt spousta lidí, který profesně dělaj něco uplně jinýho a s organizací koncertů nemaj nic moc společnýho. Místama to mělo ducha letního táboru pro dospělý. Já teda na tábory nikdy nejezdil, ale takhle nějak si představuju pospolitost, co tam lidi zažívaj a kvůli který na to pak celej život vzpomínaj.

Dnes už Miro pořádáte jako tradiční vánoční večírek, střídavě mezi Kasárnama a Fuchsem. Stačilo, nebo jste chtěli spojit síly s Prahou?
Jakub: Vánoční večírek je spíš způsob, jak udržet kontinuitu mezi zúčastněnýma kapelama. Není to Miro jako takový, ale hezký na tom je, že pod „značkou“ Miro je celkem jednoduchý se sejít a pozvat super kapely na jeden večer za podmínek, který třeba nejsou pro každou kapelu zvlášť optimální, ale všichni rádi nějaký kompromis udělají, protože vědí, že je to jednou za rok, takovej třídní sraz.

Při pohledu na proběhlé ročníky a seznam účinkujících bych řekl, že je tu jasná kamarádská linka a vlastně i „poetická”. Odráží se to i v tom, jak Miro sami představujete – připadám si, jako kdybych četl dopis od kamaráda z dětství. Jak byste „dramaturgii“ popsali vy?
Matyáš: Miro jsme založili taky z toho důvodu, abychom měli vůbec kde hrát. Plus jsme to brali jako platformu pro potkávání se s ostatníma nám sympatickejma kapelama. Do prvního ročníku jsme třeba kluky z Rolí vůbec neznali. A myslím, že tak to funguje furt. Svým způsobem je to taková seznamka.

Jakub: Byla to vždycky příležitost strávit s ostatníma kapelama nějakej čas na chatě, následující den si zahrát fotbal a tak vůbec. Myslim, že tam vznikla spousta přátelství a další spousta se jich tam prohloubila. V průběhu se ustálil model, že každý rok zahráli Plusminusnula, Cold Cold Nights a Role, což bylo i takový organizační jádro, a tři až čtyři nový kapely jsme přizvali.


Jak jste skládali letošní program? Mám za to, že dnes už Miro dělají primárně Cold Cold Nights a Tamara. Vybrané kapely budou lidi ze scény znát, přesto budu rád, když k některým z nich řeknete pár slov.
Matyáš: Program šel úplně mimo mě, těším se ale na všechno. Doporučil bych koncert Market, protože to bejvá vždycky totální pecka a zas tak často nehrajou.

Jakub: Já bych vypíchl Yashu96, což je můj spotify wrapped top artist roku 2023, současně z podobnýho důvodu producent našeho novýho EP. A druhý koncert, na který se moc těším, jsou Ida the Young, poslední dva roky jedno z nejvýraznějších jmen na scéně. Mně se od první chvíle moc líbí jejich projev, přijde mi charismatický, suverénní a nekompromisní, ale zároveň sympaticky přístupný a zranitelný.

Ohledně těch, co budou pouštět písničky k tanci, si tak jistý nejsem – představíte i ty?
Matyáš: Vždycky se snažíme, aby to byli taky kamarádi, který prostě hrajou svoje oblíbený písničky na vánočním večírku. Nakonec je jedno, jestli z iPodu nebo z desek.

A co že na letošním ročníku nevystupuješ ty sám nebo s kapelou, Matyáši?
Matyáš: Vzhledem k tomu, že naše kapela už neexistuje, tak bohužel nemám s čím vystupovat, ale třeba ještě něco vymyslím. Samozřejmě k tomu chovám určité aspekty stesku a vždycky mě to trošku mrzí, ale myslím, že nás jiný kapely více než dobře zastupujou.

Když se vás v jednom rozhovoru ptali, co to Miro je, odpověděli jste „festival, malej, zahradní slavnost“. Řekli byste to dneska jinak? A co vůbec „Miro" znamená?
Matyáš: Pojal bych to úplně stejně, Miro je prostě takový malý místečko v našich srdíčkách.

Jakub: A taky jediný tetování, který mám. Když se mě na něj někdo ptá, rád odpovídám, že je to můj kluk.

Info

Vánoční večírek Miro
18. 12. 2024 18:30
Fuchs2, Salo, Bike Jesus, Praha
Fb událost

foto © se svolením Miro

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: „Když se hudba mění v tanec, obraz, slovo, ticho…“ (Irena a Vojtěch Havlovi)

Klára Řepková 30.01.2025

„Do Přístavu 18600 přibíhám trochu otrávená z letního dusna. Trvá ale jenom chvíli, než na mě dvojice přenese svoji vyrovnanost a klid.“

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Prišli sme z dvoch svetov (Erika Rein a Isama Zing)

Dagmar Lauková Petrášová 29.01.2025

Debutový album Kamibe, ktorým sa Erika posúva do nových vôd oproti predchádzajúcej tvorbe, pripravovali spoločne dva roky a výsledkom je hravý prienik populárnej hudby s experimentálnou.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: V nejhezčí fázi (Severní nástupiště)

Filip Peloušek 29.01.2025

Na dohled karlínským korporátním komplexům jsme rozebírali, jestli se na některých místech v Praze dá stále zakusit skutečná svoboda, nebo zda nám už zbývá jen útěk do divočiny.

Márcio Laranjeira (Square): Oslovili jsme lidi, co mají zřejmou kuráž

Michal Pařízek 23.01.2025

Alternativní nebe. Jak jinak nazvat akci, na níž se podílejí kurátoři jako Café Oto nebo Basilica Hudson, Buh Records nebo Nyege Nyege Tapes? Rozhovor.

Alf Carlsson: Zkouším nehrát moc rychle

Jiří V. Matýsek 09.12.2024

Se sdílným švédským jazzovým kytaristou jsme zapadli do jedné z hospod v centru Brna. Diskuze nad typicky českým gulášem se ubírala po unikátních cestičkách.

1914: Krev, smrt a utrpení

Abbé 04.12.2024

Členové 1914 vystupují pod smyšlenými identitami vojáků, včetně služebního zařazení. Rozhovor.

Simon Kounovský, Oliver Torr: Dorostli jsme do Axontorr

Libor Galia 26.11.2024

Torr, Axonbody. Settings. O spolupráci, vzniku alba i názvu je následující rozhovor. Křest hned.

Czech Metal Studies: Metal se dá zkoumat

Abbé 06.11.2024

Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.

David Boháč (NOC6): Klubovnu nám svěřili na dva roky

Mariia Smirnova 03.11.2024

V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.

Jim Luijten, Micha Zaat (Tramhaus): Utéct hned na začátku

Klára Řepková 23.10.2024

Z covidové karantény vzniklé uskupení se na něm střemhlavě vzdaluje od všech vnějších i osobních škatulek.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace