Zahradní slavnost aneb Vivat Vila

Mejdan končí, ale my už netrpělivě vyhlížíme další ročník. Festival Vivat Vila se totiž propojí s putovní akcí Moody Moon Noize a celé to bude trošku jinak. A jaké vzpomínky si odnáší (nejen) Full Moon crew z letošního ročníku? Gastrozážitky, okouzlení i slzičky pro Edova syna.

LIBOR STANĚK II. (VIVAT VILA, NEZÁVISLÝ PUBLICISTA)
Český kapely zahrály skvělý sety, ale nejlepší byli slovenští bratři. Peter Kolárčik a Raptor Koch potvrdili, že to jsou charismatický frontmani, který ve svý hudbě mluví upřímně, aniž by ztratili smysl pro humor. Smekám kšiltovku a po celou dobu prázdnin už „chci být lenivý ako princ“, jak na festivalu euforicky prozpěvoval Peter.

KRISTÝNA PADRTOVÁ (FULL MOON)
I několik dní po Vivat Vila mě stále těší hlavně dvě věci. V téhle době se to může zdát jako už trochu ohraná písnička, ale opravdu jsem si náramně užila to, že jsem si mohla po dlouhé době pořádně vyhodit z kopejtka. Bylo to milé, svěží, přátelské, s kapkou alkoholu. Cítila jsem se jako u kamarádů na zahradě. Takže vlastně žádná velká změna. A potom mě neustále hřeje v místě mezi žebry a žaludkem radost z toho, že Kralova vila je. A že jsou lidi, kteří chtějí, aby vila i dál byla. Nejraději bych je všechny objala a dala jim pusu na čelo.

MARIA PYATKINA (FULL MOON)
V sobotu za tmy utíkám během poslední skladby nekompromisních Vložte kočku do Kralovy vily. Tam se vyplatí zabrat místo v první řadě: stísněný prostor, hodně kouře, málo kyslíku. S Míšou sdílíme obavu, jestli nám velká očekávání nezkazí zážitek – loni v Mariánkách nás koncertní seznámení s Edovým synem dostalo na kolena. V tom nás minou sám Matej Myslovič a Andrej Kabal (Žakhéles), odhodí batohy a pustí svoje beaty. Útulnou funkcionalistickou vilu zařízenou barevným retro nábytkem, pokojně dřímající v zeleném listí velké zahrady, spolkne hrozivé temno. Myslovič zalitý červeným světlem krokuje na ošoupaném koberci vpřed a vzad, omámeně pronáší znepokojivá slova, basy horlivě duní a nesou vibrace ke konečkům prstů. Kromě pocitu ztracena a palčivé únavy je v tom paradoxně taky jakási touha, silná a nakažlivá. Nechám se znovu nakazit a po hodině odcházím pryč.

fotogalerii z festivalu hledejte tady, tu a zde.

MARTIN KOZUMPLÍK (FULL MOON)
Tábor, Kurvy Češi, Post-hudba, Vellocet Roll, Člověk krve, Plusminusnula - a další, které jsem viděl a nevyfotil, viděl a nevnímal, neviděl a litoval - stánek Full Moon byl centrem mého festivalového vesmíru, Prachatice bez seriozní snídaňové kavárny, minimálně co se párků a vajíček týče. Díky Manon Meurt noční psychedelie, pivovaru Kamenice kocovina, Michalovi čest být konečně roadie, co má tvrdej chleba. Míše, Máše a Su díky za odvahu pouštět v redakční dodávce ZZ Top a organizátorům za krásný festival. Zájezdní hostinec U Jiskrů korunoval kachnou královsky povedený víkend.

MICHAL PAŘÍZEK (FULL MOON)
Nejlepší festivaly se poznají mimo jiné i podle toho, že na nich člověk vlastně moc koncertů nevidí. Ať už proto, že neustále s někým žvaní nebo že se tam prostě cítí dobře jen tak. Na zahradě Kralovy vily to bylo zrovna tak. Atmosféra k nezaplacení, světýlka na stromech vidím před očima ještě teď a není to jen proto, že jsem sobotní poledne strávil na debatě uprostřed rozžhaveného náměstí na plném slunci, zatímco většina crew si vyprávěla dojmy u oběda a piva na zahrádce nedaleké hospody. A pokud přece jen kapely, tak Post-hudba za party set, Tábor za tajemství a Velloceto (nejen) za to, že vydrželi. A taky omluva všem, které jsem „nestihl“. Příště to napravím. Snad.

MICHAELA PEŠTOVÁ (FULL MOON)
Festival Vivat vila v západočeských Prachaticích v prostředí funkcionalistické Kralovy vily z roku 1933, o jejíž zachování a revitalizaci se dlouhodobě snaží spolek Živá vila, celou dobu připomínal rodinnou zahradní slavnost. Známé tváře, pravá letní pohoda a pestrobarevné hudební menu, u kterého se návštěvníci dojímali i mohli divoce vyblbnout. Nejvíc jsem si užila pražskou pětici Tamara, loňské držitele ceny Vinyla Tábor a energické vystoupení rapového dua Edúv syn. Ztracená bunda Helly Hansen jako by se našla.

ŠTEFAN CIMA (THEREMIN)
Prachatice, historické centrum, paneláky, bistro Tokyo, Penny market, chození pěšky, vodka se sodou, Kamenická 10, nákupy na benzínce, narušení spánkového režimu, koupaliště Hulák, Kralova vila. Jo a hudba. A příjemný lidi. On repeat.

WAGHISS (FULL MOON)
Nikdy už se odtud nechci vrátit, ze strachu, kdy Vilu potká stejný osud jako Miladu, jako Plan B Hardcore Café, jako Ladronku, jako restauraci Ojero, jako Kliniku a jako Provoz Hlubina. I přesto, že zatím vše směřuje opačným, správným směrem, bojím se. Doma je tady. A když futra a fasádu natírala na pastelově modrou Liborova máma, nikde nebyla víc domácká atmoška, než tady. Limity jsme vy, Vila je doma. Vivat rodina! Za tuhle skvadru svírám nůž!

ZUZANA MALÁ (FULL MOON, HEARTNOIZE)
Kouříme na terase, shlížíme do korun stromů, tančíme, nasloucháme... Bloudíme a do mohutných zdí se vpisují další příběhy. Jaký bude příští ročník? Jaký to bude zítra? Prchavé štěstí hltáme plnými doušky, vždyť co když to zítra zavřou. Vila tu zůstane.