Anna Maria Friman Henriksen (Trio Mediaeval): Jednohlasý zpěv byl základ

Do jihočeské Dobrše ve dnech 16. a 17. srpna potřetí zavítá jedinečný festival, který přináší české i zahraniční hvězdy spojující prvky lidové hudby s jazzem a world music, klasické skladby s improvizací, mistrovské techniky hry a zpěvu s osobitými způsoby hudební interpretace a hledání nových souvislostí tradiční a klasické hudby. Letošní ročník je věnován práci s hlasem a kromě českých jmen, jakými jsou např. Marta Kloučková, Petr Tichý, Robert Balzar, Ridina Ahmedová a další, se můžete těšit i na setkání s umělci zahraničními, jakými jsou John Potter a Ariel Abramovich, Zsuzsanna Varkonyi, Trio Mediaeval nebo Arve Henriksen a další.

soutěž (pro registrované) o čtyři vstupenky na Dobršskou bránu probíhá do 9. srpna 2019 zde

Arve Henriksen se v posledních dvou desetiletích objevil na mnoha albech labelu ECM, v roce 2018 vydal spolu se slovenským kytaristou Davidem Kollarem u košického vydavatelství Hevhetia desku Illusion of a Separate World. V Pošumaví vystoupí s norským Triem Mediaeval, které bylo založeno v Oslu roku 1997, a dnes jsou jeho členkami Anna Maria Friman Henriksen, Linn Andrea Fuglseth a Jorunn Lovise Husan. Jádro repertoáru představuje monofonní a polyfonní středověká hudba z Anglie, Itálie a Francie, současné skladby psané pro soubor, stejně jako tradiční norské, švédské a islandské balady a písně většinou uspořádané členkami skupiny. Vypadá to složitě nebo náročně? Ale kdeže, ostatně Anna Maria Friman Henriksen mnohé vyjasňuje v několika odpovědích níže.

Vystoupíte na festivalu v Dobrši, co vás napadá, když se řekne hudba a Česká republika?
Velmi se na Dobršskou bránu těšíme! Trio naposledy hrálo na festivalu staré hudby v Praze před několika lety a je skvělé tentokrát představit naši spolupráci s Arvem Henriksenem.

Spojení tří hlasů a trubky je vcelku unikátní, co tato kooperace přinesla do Tria Mediaeval?
Je úžasné mít čtvrtý hlas a další improvizační prvek.

Co vás ovlivnilo, co formovalo váš společný přístup?
Všechny jsme velmi otevřené a rády si poslechneme rozličné žánry a styly. Trio Mediaeval si vždy užívalo tvorbu hudby, která není mainstreamovou, snaží se najít méně známý repertoár. Středověká hudba velmi dobře ladí s lidovou a my měly štěstí, že jsme spolupracovaly se skladateli, kteří psali skladby speciálně pro nás.

S jakým programem se na dobršský festival chystáte?
Budou to skladby z našeho alba Rímur. Jedná se o hymny, lidové písně a improvizace čerpající z islandských, norských a švédských kořenů. V roce 1907 byla v Reykjavíku postavena socha Arnarsona (první norský obyvatel Islandu, pozn. a.) a její kopie byla v roce 1961 umístěna na norské pobřeží v Rivedalu. Obě sochy směřovaly k sobě, oslavovaly spojení mezi Rivedalem a Reykjavíkem a byly inspirací pro naši spolupráci s Arvem Henriksenem. V roce 2007 jsme se poprvé zúčastnili slavnostního ceremoniálu u sochy v Rivedalu. Poté jsme navštívili Reykjavík a začali dávat dohromady první nápady na nový program spojující skandinávskou hudbu a norské lidové písně, které hraje trio od prvního setkání v roce 1997. Improvizace byla vždy přirozenou a důležitou součástí severské ústní tradice a my jsme během posledních deseti let měly štěstí, že jsme se zapojily do nových projektů s norskými jazzovými hudebníky a improvizátory. Inspirace a kreativita, kterou vnesli do naší hudby, pro nás byly nesmírně významné.   S Arvem jsme všichni čtyři společně strávili několik letních sezón u krásného fjordu Dalsfjord a právě zde se zrodila většina hudby, která zazní. Na Dobršském festivalu  oslavíme tři světce slavnými středověkými kostelními písněmi: norský zpěv pro jeden hlas oslavující sv. Sunnivu, švédský věnovaný sv. Birgittě a dvouhlasá píseň svatého Magnuse z Orkneje. Těžko si to dnes dokážeme představit, ale až do pozdního středověku byly náboženské vícehlasé zpěvy slyšet relativně málo, ať už v kostele nebo jinde. Jednohlasý zpěv byl základ, na kterém byla založena téměř veškerá hudební zkušenost. 

Písně Rímur jsou jedinečnou islandskou tradiční formou rýmujícího se narativního verše. Byly původně zpívány zpěvákem nebo zpěvačkou, kteří putovali od jednoho stavení ke druhému, aby si vysloužili pohoštění. Stejně jako většina skandinávských lidových písní byly po staletí předávány ústně. Ve dvacátém století začali etnografové a sběratelé lidových písní nahrávat tyto nádherné písně, a bylo tak přepsáno a uchováno velké množství melodií. Přijeďte si je poslechnout.