Bez electra by nebyla spousta věcí (Nitrous / Layup)

Ondřej (Nitrous) a Ladislav (Layup) jsou součástí dvou hudebních partiček (Volnej Průběh a Endless Illusion), které reprezentují odlišné směry elektronické hudby. I přesto spojili síly, aby v pražském Cross Clubu odstartovali novou sérii večírků zvaných Afterimage. Na to prvním se v živém setupu představí finské duo Morphology a DJ Dustin ze stále zvučnějšího labelu Giegling. Dočtete se taky, co je na spadnutí u Endless Illusion, nebo jaký projekt chystá Layup.

Layupe, ty už děláš hudbu dost dlouho a prošel jsi různými žánry… Mohl bys popsat, co je pro tebe v muzice důležité dnes?
Layup: Ve své tvorbě jsem měl takové periody, kdy jsem dělal víc, pak míň, nebo vůbec. Zhruba před pěti lety jsem se k tomu vrátil a už se to vykrystalizovalo v něco, co je založené na analogových synťácích, a je mi už jedno, jaký je to žánr. Musí v tom být obsažena nějaká nálada.

Celkově mi přijde, že tvoje věci jsou takové atmosférické…
Layup: Možná spíš hodně emocionální. Potřebuju to tam mít, nějaké pady v pozadí, melodie… Teď třeba dělám s kámošem, který by chtěl zase udělat track založený jen na „drum sekci“, což znamená úplně bez melodií. Pro mě je těžké udělat šest minut bez melodií, už po prvních dvou mě to nebaví a rád bych tam do toho něco dal. Slyšel jsem věci, které byly takhle udělané, takže to jde, ale je těžké to uchopit. A navíc každý má tu hranici, co ještě snese, někde jinde. S tímhle kámošem, s Martinem, jsme dali dohromady analogový gear a brzy chceme nachystat i live vystoupení.

Nitrous: To je ten Thrinax?

Layup: Jo. Je to celé založené na hardwarovém jamování. To znamená, že ke mně přijde, zapneme stroje a něco z toho za několik hodin vypadne. Chceme dát dohromady i nějaké tracky a interpretovat je live. Což je jediný způsob, který mě motivuje, protože jinak je Ableton o tom, pouštět klipy, točit filtrem...

Nitrous: To je nuda… Na to se ani nedá dívat.

Layup: To je taky důvod, proč uznávám Juju Jordash, kteří fungují právě na základě takových jamů, mají to zažité z jazzu. Stejně jako Magic Mountain High, kteří opravdu improvizují. A právě improvizace tady chybí. Teď mi ty tracky najednou zní úplně jinak než předtím a vznikají v nich náhodné, organické věci, kterých při aranžování v Abletonu nikdy nedocílíš. Je to víc autentické.

Endless Illusion - co všechno pod tuhle hlavičku spadá?
Layup: Endless Illusion původně nebyl label, ale crew a blog, na kterém byly články nejen o hudbě, ale i o architektuře a grafice. S kámoši z graffiti scény i lidma, kteří jsou na VŠUP, jsme dávali dohromady články o typografii, architektuře a publikovali je. Nakonec vznikl label a blog skončil. Zůstala ještě promotional crew, pořádáme akce. V rámci labelu budeme v blízké době vydávat první vinyl. Je vylisovaný, už jen čekáme, až přijde. I na vinylu jsme spolupracovali s lidma z ateliéru typografie na VŠUP, s Heavyweight (Jan Horčík a Filip Matějíček, pozn. aut.).

Jak ho budete prodávat? Přes e-shop?
Layup: Jo, určitě přes Bandcamp a máme i německou distribuci, která ho dostane do dalších shopů.

Komu budete vinyl vlastně vydávat?
Layup: Je to francouzský producent, který si říká Ideomatic, a objevil ho Honza (R. Kosmos, pozn. aut.) na Soundcloudu. Začali si psát, posílal proma a hráli jsme jeho věci i v rádiu. Na každý jeho track jsme měli nějaké ohlasy nebo komentáře. Nikdo mu ještě nic nevydal, ale viděli jsme tam prodejní potenciál, tak jsme se do toho šli. Desku oživil ještě Kid Machine, kterého jsme oslovili na základě vazeb do Británie a hned do toho šel. Ten už je na scéně známější, na kontě má pár vinylů.

Co od toho můžeme čekat?
Layup: Něco jako horror disco. Je slyšet, že je to ovlivněné věcma, které dělal třeba Fabio Frizzi, má naposlouchané staré sedmdesátkové horrory. I Legowelt dělal v 90. letech hudbu, která byla tímhle ovlivněna, a myslím, že Ideomatic se nechal inspirovat i tím Legoweltem.

Zmínil ses, že takovýhle zvuk by tě víc zajímal tak před třemi roky... Jaká hudba tě zajímá dneska?
Layup: Spíš experimentálnější, vítám originální přístupy, které jsem ještě neslyšel. Stane se málokdy, že se s něčím takovým setkám.

Napadá tě nějaké konkrétní jméno?
Layup: Zrovna včera jsem si pustil video, které sdílel Mike.H s tím, že ho pozvali do Neone (Samuel Kerridge, pozn. aut.), a to mě nadchlo. Říkal jsem si, že to je zvuk, který neznám, a že ten člověk k tomu přistupuje inovativně. Vybavím si třeba ještě Emptyset, které mi tenkrát pouštěl Toomuch, to je „next level“. Uznávám to, respektuju a cením, ale nic takového na druhou stranu nehraju. Moc mě taky baví, když v hudbě slyším různé odkazy, návaznosti na vývoj elektronické hudby.

S Nitrousem chystáš akci, která se odehraje tady v Crossu. O čem bude?
Layup: Chtěli bychom obnovit žánr electra. Nechceme říkat, že to má být nějaký nový koncept. Třeba Abu tady dělal electro nebo kluci Spiritual Sound System. Ve světě je tenhle žánr silný a vždycky to tak bylo, u nás je to problematické i v tom, nezaměňovat jeden žánr za druhý. Electro je oldschoolová věc vzniklá v 80. letech v Detroitu na základě jiných vjemů než electro-house, za který u nás bývá zaměňován. Electro je vědecká záležitost. I názvy skladeb často reflektují vědu, vesmír a tak dál, všechno kombinují. To vidíš u projektů jako jsou Drexciya, Dopplereffekt a další.

Sérii večírků jste pojmenovali Afterimage. Proč?
Nitrous: Vysvětli to, ty jsi s tím přišel.

Layup: Stačí Google, Wikipedie, afterimage...

Nitrous: Ne, vysvětli to...

Layup: Je to vizuální vjem navazující na nějakou nekonečnou iluzi.

Koho jste přizvali na první díl?
Nitrous: Přijedou Morphology z Finska, kteří dnes na electro scéně patří mezi ty nejzajímavější. Oba dva pracují a hudbu mají jako koníček. Jsou dost aktivní, mají sólové projekty. Dělají si to po svém a není to něco, co můžeš vidět v klubu každý den. A navíc budou hrát live, ne z laptopu.

Layup: Jejich hudba je docela dobře přístupná, jsou i míň snesitelná elektra. Nechceme ale říkat, že to má být jen o elektru, časem bychom chtěli směřovat i do techna.

Nitrous: Co se týče supportu, tak nahoře zahraje Treto, což je velký vyznavač electra. On je navíc odněkud ze středního Slovenska, to mi řekni, kde tam k tomu člověk přijde...

Layup: Na internetu. (smích)

Nitrous: Tu spodní stage má pod palcem Click Joe a Mooris. Zahraje tam Eva Porating a DJ Dustin z labelu Giegling.

Layup: Ten mimochodem označil Resident Advisor za label roku 2014.

Nitrous: Hodně nám pomáhá, že akci můžeme udělat tady v Crossu, funguje tu komunita lidí. Třeba když tady hráli Kiyoko, bylo to znát. O půlnoci pouštěli na narvané hlavní stagi ambient a lidi řvali... Samozřejmě, že tam byl i „Synkro efekt“, že jo, ale stejně jsem si říkal, že to je jak ve snu. Synkro pak hrál ještě „influences set“ a došlo třeba na The Other People Place nebo staré věci od Aphex Twina a lidi to bavilo. To už asi nikdy neuvidim...

Layup: Vezmi si takového Girl Unita. Ten dneska dělá věci, které jsou mi vzdálené, ale viděl jsem tenkrát jeho blog, kde měl právě „influences“, a mezi tím skoro všechno zásadní electro z Detroitu. Electro je prostě zásadní pro všechny, jenom to neví. Bez electra by nebyla spousta věcí.

Nitrous: Jo, tohle byl titulek. (smích)

Kdo z českých producentů vás v poslední době baví, koho sledovat?
Layup: Těch šikovných producentů je u nás dost, třeba Moduretik, znáš ho? Ten by si určitě zasloužil větší odezvu. Má teď nový projekt Neden, takový ambientně-kosmicko-berlínský old school. A dost mě baví večírky Rare nebo Seed.