redakce | Články / Seriály / / 10+1 | 16.01.2020
Charismatická zpěvačka a kytaristka v Brně usazených Beps’n’Johnnies zrovna společně s kapelou slaví vydání debutového alba Bare Bones. Před brněnským i pražským křtem desky se Bára Pokorná s Full Moonem podělila o desítku svých nejoblíbenějších skladeb. Nepřekvapivě je plná temného existenciálního rozjímání, hutných dronových ploch i ženských vokálů, které se zaryjí pod kůži. Jedno překvapení by se ale našlo – PJ Harvey Barbora za vzor nikdy neměla.
The Beatles - A Hard Day's Night
Song, který mě ve dvanácti přivedl k muzice. Řekla bych, že to byl jeden z nejzlomovějších momentů v mém životě a to doslova. První tóny a bylo to tam, Madonna šla do krabice. Stala jsem se třídním exotem a po dobu dalších dvou let u mě probíhala regulérní beatlemánie.
Black Rebel Motorcycle Club - Echo
Kapela, kterou od střední považuju za velkou srdeční záležitost. Baví mě jejich hudební škála - od blues přes country, přímočarý rokenrol až po hutné shoegazové plochy a pořád jsou to oni, jejich muzika je neskutečně opravdová. Před pár lety jsme měli s Beps’n'Johnnies příležitost hrát v Roxy jako jejich support. Doteď mi pořádně nedochází, že se to opravdu stalo a jak úžasná zkušenost to byla.
Ty Segall - Fanny Dog
Když jsem tuhle velkolepou ódu na jezevčíka slyšela poprvé, hned se mi vybavilo album Kuře v hodinkách, které miluju. Saxofonu jsem nikdy neholdovala, ale v obou případech to prostě božsky funguje. Jestli mě nějaká muzika dokáže v dobrém slova smyslu totálně rozsekat a dostat do křepčící euforie (ano, jsem toho schopná), je to Ty – ať jeho sólové projekty nebo kapela Fuzz. Krom toho, neznám nikoho jiného, kdo by se uměl tak šikovně obklopovat skvělými hudebníky, jako jsou Mikal Cronin, Charlie Moothart, Chad Ubovich a další. Jedna velká pulzující energie.
Aldous Harding - Zoo Eyes
Aldous jsem často poslouchala na Spotify, ale teprve když jsem ji viděla v rámci Tiny Desk Concert a byla konfrontovaná s jejím podivným projevem, mě okouzlila. Párkrát jsem se setkala s nejapnými komentáři na její adresu, což nechápu. Dělá muziku až na dřeň. Nádhera.
Please the Trees - Missing Feeling Nothing
Bránila jsem se dávat do svých výběrů tenhle song, ale Vaška Havelku už na desce máme, tak co. Missing Feeling Nothing je největší srdcovka z české kotliny.
Anna von Hausswolff - Ugly and Vengeful
Annu si doma pustím málokdy, protože mě její muzika vtahuje do úplně jiného světa a to hodně hluboko, na což nemám většinou rozpoložení, nicméně její koncert na Besedě u Bigbítu byl můj nejsilnější hudební zážitek v životě. Doporučuju zažít naživo.
The Warlocks - Suicide Note
Song, který poslouchám jedině o samotě, protože se u něj pokaždé rozbrečím. Warlocks umí.
PJ Harvey - Dancer
Z mě nejasných důvodů si naši fanoušci často myslí, že PJ je můj vzor. Popravdě řečeno, až díky tomu jsem jí začala věnovat větší pozornost, protože do té doby jsem ji reflektovala hlavně skrze hitovku This Is Love a duety s Markem Laneganem, které jsou fakt skvělé. K PJ se ještě stále proposlouchávám, posledně mě na zadek posadil Dancer.
Colin Stetson - With the Dark Hug of Time
Občas moc ráda poslouchám různé experimentální ambienty a drony - hází mě to mimo realitu a to mě baví. Miluju alba Faintly Recollected (Ian Hawgood, Danny Norbury) nebo Awake (Mike Shiflet, High Aura’d). Never Were the Way She Was od Colina Stetsona je perfektní, když si člověk potřebuje ještě trochu „naložit“. Kontrabas-klarinet a creepy housle ve skladbě With the Dark Hug of Time je dokonale zhudebněná temnota. Běhá mi z toho mráz po zádech.
Antony & The Johnsons - Cripple and the Starfish
Anohni, původně Antony Hegarty, mě svou hudbou a projevem zaujala nadvakrát stejně jako Aldous. Podivně znepokojující, ryzí. Lou Reed, který s kapelou spolupracoval, prý řekl něco v tom smyslu, že když slyšel Cripple and the Starfish poprvé, pocítil přítomnost anděla. Myslím, že to vyjádřil celkem přesně. V tvorbě Anohni se odráží hodně bolesti, ale nějakým zvláštním kouzlem ji dokáže posunout na nadpozemskou úroveň, umí jí dát fatální rozměr - alespoň tak to vnímám já. Má to kouzlo.
Beps’n’Johnnies
fb kapely
Živě:
Beps’n’Johnnies (křest alba) & Ogrom Circus & Please the Trees
28. 1. 2020 19:00
Kabinet múz, Brno
fb událost
Guilty Echoes & Beps’n’Johnnies (dvojkřest) & Ogrom Circus & Vellocet Roll
29. 1. 2020 19:00
Bike Jesus, Praha
fb událost
foto © Vrbaak
redakce 23.10.2024
Ředitel Marek Hovorka pro vás vybral 10+1 filmový tip, který byste si neměli nechat ujít, což berte jako velmi husté, jakkoliv jedinečné síto. Snímků budou stovky!
redakce 17.10.2024
Francouzský fenomén, který doma vyprodává mnohatisícové haly, míří k nám na dva koncerty. Groove Brno.
redakce 06.10.2024
V rámci festivalu Music is Nina a Štěpán Honovi představí jedinečnou barevnost spojení klavíru a vibrafonu. Zatím si poslechněme klavíristčiny oblíbené skladby.
redakce 19.09.2024
Co může být lepšího než doporučení přímo od členek týmu festivalu, které vám prozradí, na jaká shows letošního Lunchmeatu nesmíte chybět?
redakce 11.02.2024
Lukáše můžete znát z kapel Orient nebo Ginger Wizard & Peter Jacksons. Také je součástí nahrávacího studia Tropical Cell. Lásky, nejoblíbenější kapela a guilty pleasure?
redakce 26.10.2023
Co všechno peruánskou rodačku Alejandra Cárdenas Pacheco inspirovalo? Můžete vidět a slyšet na Le Guess Who?, nebo taky za pár dní v Punctu.
redakce 13.10.2023
"Znát a milovat album Raw Power od The Stooges bylo součástí mé identity, když jsem začínal hrát ve vlastních kapelách," říká zpěvák Felix Bushe. Zítra živě.
redakce 02.10.2023
Sedm divadelních vzpomínek, které jsou pro Adama zásadní, tři tipy, co v nejbližší době vidět v Praze, a jedno guilty pleasure!
redakce 15.09.2023
"Nedávno jsem si uvědomila, že hudba kterou jsem poslouchala jako teenager hluboko uvnitř mě zakotvila a podvědomě inspiruje mou dnešní produkci," říká Martyyna. Lunchmeat volá.
redakce 04.08.2023
Jako první pod hlavičkou nového projektu Ávéčko vystoupil americký hudebník a umělec Freddy Ruppert. Giallo, giallo a zase giallo!