10 + 1 = Filip Helštýn (DIV I DED)

Všestranný multiinstrumentalista Filip Helštýn, který se v posledních měsících zapsal do povědomí nadějným shoegaze projektem DIV I DED, nezastírá velkou inspiraci kultovními formacemi z 80. a 90. let a navrch přihazuje několik utajených klenotů.

The Jesus & Mary Chain - Honey's Dead
The Jesus & Mary Chain jsou pro mě asi nejlepší kapela všech dob. Jako malý kluk jsem měl na kazetě Honey’s Dead a z druhé strany Psychocandy. Úvodní Reverence mě vždycky rozseká, kytarové stěny a inteligentní vyhrávky Williama Reida a Jimův geniální potemnělý vokál, který graduje až do vyhrocené „I Wanna Die!!!“ doprovází v té době nejmodernější automatický bubeník. Následuje jeden hit za druhým, automatické bicí se střídají s živým bubeníkem, některé hitovky zpívá William. V songu Tumbledown Reidovi použili sampl songu Tanz Debil od Einstürzende Neubauten. Při poslechu Rollercoaster mi běhá mráz po zádech. Poslední čtyři songy zpívá William a uzavírá desku bordelovou Frequency s textovým odkazem na Reverence. Desku si navíc produkovali sami. Geniální!

Cocteau Twins - Heaven Or Las Vegas
Od Cocteau Twins mám rád všechny desky, tak jsem vybral tu nejúspěšnější. Robin Guthrie je pro mě jeden z nejchytřejších kytaristů všech dob, strašně moc obdivuju jeho styl hraní a zvuk. Proč by měla kytara znít pořád jako kytara? Já z ní udělám klávesy.

Pale Saints - In Ribbons
Kapelu Pale Saints jsem objevil v pubertě, když jsem si dělal pořádek v kazetách. In Ribbons je pro mě klenot 90. let. Kapela patřila pod label 4AD. Ian Masters a jeho uklidňující klukovský zpěv doprovází zpěvačka Meriel Barhan z Lush. Na téhle desce mě strašně baví, že je různorodá, najdete na ní dreampopové, potemnělé i noiseové kousky, veselé i depresivní.

The Sundays - Reading, Writing And Arithmetic
Tuhle slaďárnu mám moc rád a nestydím se za to. Vokál, ze kterého mě mrazí. Harriet Wheeler patří mezi top zpěvačky a hudba je taky geniální a promyšlená. Velice příjemná a pozitivní deska.

Seaside – Seaside
Seaside jsem objevil nedávno na základě kompilace Psychgazer, na které byl náš song Electric Age a jejich Undone. Tak jsem si stáhl celou desku a je to bomba. Kapela z Indonésie, která mě dostala asijskou atmosférou - orientálně znějící synth, něžný vokál a dreampopové kytary s neobyčejnými akordy a smyslem pro melodii.

The Smashing Pumpkins – Machina
Pro mě poslední dobrá deska Smashing Pumpkins a poslední dobou moje nejoblíbenější. Bubeník Jimmy Chamberlin se vrátil z léčebny a z basy, takže Billy Corgan & Corporation jsou zpět v plné palbě. „You know I am not dead,“ zpívá Billy Corgan v úvodní pecce Everlasting Gaze. Machina mě baví od začátku do konce. Mám rád její rozevlátý zvuk, posmutnělou a potemnělou náladu, jako když se stahují mračna a přichází konec světa nebo tak něco.

The Cure – Wish
Tohle je moje dětství. Jednou k vánocům jsem dostal originál kazetu Wish a od té doby uctívám The Cure a řídím se heslem Roberta Smithe: „Víte, proč jsem založil kapelu? Abych nemusel chodit do práce.“ Jako ukázku jsem vybral B-Side k singlu High - This Twilight Garden.

Oasis - Standing on the Shoulders of the Giants
Tohle byla moje první britpopová kazetka, kterou jsem si ve dvanácti koupil za kapesné, to mi připomíná časy, když jsem hrával Carmageddon TDR 2000 a u toho mi jela pořád dokola SOTSOTG z kazeťáku. Liam má hlas a Noel zas schopnost napsat kvalitní hitovky.

Slowdive - Pygmalion
Díky tehle desce jsem se dostal k ambientu, srdcovka, která mě ovlivnila při tvorbě naši první desky Born to Sleep. Hodně jsem ji sjížděl, když šlo S.U. do kytek. Deluxe Edice nabízí bonusový disk, na kterém jsou dema a další psychárny.

The Chemical Brothers - Exit Planet Dust
Na základě vlny The Prodigy jsem se ve svých deseti dostal k Chemical Brothers. Exit Planet Dust mi připomíná atmosférou film Total Recall. S touhle hudbou v uších bych se klidně odstěhoval na Mars.

Guilty Pleasure:
Kraftwerk – Computerwelt
Tuhle desku si rád poslechnu, když jsem na dně nebo mám špatné období. Computer World by mohl být dokonalý soundtrack k Terminátorovi.