redakce | Články / Seriály / / 10+1 | 07.04.2013
Moduretik je mladík staromilec, stačí si podívat na umělecké jméno Jana Jiskry, nemluvě o názvech pěti alb, které v sobě mají něco z narušeného podvědomí vědecké fantastiky zatěžkané neklidným existencialismem. Poslední album Michael Jackson – Off the Wall> potvrzuje řečené použitými kapitálkami i použitým médiem (kazeta), jeho čím dál neproniknutelnější electro ukazuje sice několika směry, ale cold wave, dark wave, synth pop i frázovitější electro mají jednoho společného jmenovatele. Schválně.
Streetmark – Dry (1979)
Nezaměnitelný zvuk Düsseldorfu z konce 70. let. Krásně koncepční album, které se poslouchá jedním dechem a u kterého se nebudete ani minutu nudit. V roce 1968 se dali dohromady a začínali pouze na coverech Beatles a Deep Purple. Kdo by to byl řekl, že za pár let budou oni jedni z těch, kteří napomohou definovat silný zvuk krautrock/progrockové scény – to platí hlavně pro předchozí zásadní alba Nordland a Eileen. Zbývá jen dodat, že desku Dry produkoval Connie Plank, což je záruka kvality.
Paternoster – Paternoster (1972)
O téhle vídeňské kapele jsem se kupodivu dozvěděl teprve nedávno, přitom od roku 72 se jejich jediná deska dočkala již několika represů. Aby taky ne – dle mého opravdový masterpiece, který svým zvukem předběhl dobu. Progrock se špetkou krautrocku v plenkách. Album o sedmi skladbách nahrané během dvou dnů jamování ve studiu. Škoda jen, že je to jediný release kapely.
Ceramic Hello – The Absence of Canary (1981)
Na znovuvydání tohoto masterpiecu jsem čekal dlouho. Poslední dvou-LP repress z roku 2006 byl okamžitě pryč a jeho cena se posléze vyšplhala na částku blížíce se 100 euro. Originální zvuk dvou bláznů z Kanady, Bretta Wickense a Rogera Humphreyse. Poté, co Wickens opustil The Spoons, zavřel se do sklepa a začal na svých mašinách skládat něco, co se dá jen těžko zaškatulkovat. Pak přibral parťáka, který syrový zvuk okořenil melancholicky naivními melodiemi. Nekonečné světy, naivní vesmír, tichá temnota a říše snů…
Opera Multi Steel – K7 Tapes Archives MCMLXXXIII-MCMLXXXVII (2008)
Opera Multi Steel – jeden ze zástupců klasického francouzského coldwaveu. Moje oblíbená kapela a syrový zvuk jejich raných nahrávek. Tři desky, tričko a rozsáhlý booklet v jednom boxu. Zvuk temných katedrál, co smrdí kadidlem.
Clair Obscur – In Out (1987)
Tahle deska pro mě znamená mnoho. Něco, co se mi nikdy neomrzí. Hudba stvořená u příležitosti představení kapely na francouzském festivalu Festival des Musiques Mutantes v roce 1986. Koncepční, silná, pocitová a teatrální deska.
Holger Hiller – Oben Im Eck (1986)
Zpěvák z německé novovlnné kapely Palais Schaumburg a jeho druhá sólová řadovka. Experiment a avantgarda v jednom.
Slava Tsukerman & Brenda I. Hutchinson & Clive Smith – Liquid Sky (Original Motion Picture Soundtrack) (1983)
Soundtrack k mému oblíbenému filmu. Něco, co nesnese srovnání s ničím jiným. Celé veledílo vznikalo na legendárním Fairlight CMI, prvním digitálním sampleru/syntezátoru. Mnoho skladeb jsou originály, některé pak interpretace klasické hudby Carla Orffa a barokního komponisty Marina Maraise. Hudba, která dokonale vystihuje atmosféru samotného filmu – psychedelie, drogové líbánky a vesmír.
Papalescu – Electric Soul (2012)
Po dlouhé době něco českého, co mě nadmíru zaujalo. Krásně čistý zvuk vycházející z klasického krautrocku.
Karl Biscuit – Fatal Reverie (1986)
Chlápek, co seknul s baletem a dal se na hudbu. A dobře udělal. Zvláštní pojetí avantgardy v hudbě. Deprese, ale krásná…
Kaa Antilope – VPRO RadioNome – April 2 1982 (2009)
Kapela, která se ve své době nikdy nedočkala oficiálního releasu. Záznam z jejich jediného rádiového vystoupení. Nadčasová hudba, na kterou tehdy bylo snad ještě brzo...
http://moduretik.bandcamp.com
redakce 23.10.2024
Ředitel Marek Hovorka pro vás vybral 10+1 filmový tip, který byste si neměli nechat ujít, což berte jako velmi husté, jakkoliv jedinečné síto. Snímků budou stovky!
redakce 17.10.2024
Francouzský fenomén, který doma vyprodává mnohatisícové haly, míří k nám na dva koncerty. Groove Brno.
redakce 06.10.2024
V rámci festivalu Music is Nina a Štěpán Honovi představí jedinečnou barevnost spojení klavíru a vibrafonu. Zatím si poslechněme klavíristčiny oblíbené skladby.
redakce 19.09.2024
Co může být lepšího než doporučení přímo od členek týmu festivalu, které vám prozradí, na jaká shows letošního Lunchmeatu nesmíte chybět?
redakce 11.02.2024
Lukáše můžete znát z kapel Orient nebo Ginger Wizard & Peter Jacksons. Také je součástí nahrávacího studia Tropical Cell. Lásky, nejoblíbenější kapela a guilty pleasure?
redakce 26.10.2023
Co všechno peruánskou rodačku Alejandra Cárdenas Pacheco inspirovalo? Můžete vidět a slyšet na Le Guess Who?, nebo taky za pár dní v Punctu.
redakce 13.10.2023
"Znát a milovat album Raw Power od The Stooges bylo součástí mé identity, když jsem začínal hrát ve vlastních kapelách," říká zpěvák Felix Bushe. Zítra živě.
redakce 02.10.2023
Sedm divadelních vzpomínek, které jsou pro Adama zásadní, tři tipy, co v nejbližší době vidět v Praze, a jedno guilty pleasure!
redakce 15.09.2023
"Nedávno jsem si uvědomila, že hudba kterou jsem poslouchala jako teenager hluboko uvnitř mě zakotvila a podvědomě inspiruje mou dnešní produkci," říká Martyyna. Lunchmeat volá.
redakce 04.08.2023
Jako první pod hlavičkou nového projektu Ávéčko vystoupil americký hudebník a umělec Freddy Ruppert. Giallo, giallo a zase giallo!