10 + 1 = Nikol Bóková

Nikol Bóková je pianistka, která se i přes své klasické vzdělání rozhodla vydat do jazzových vod. Oslovila mladé hudebníky, kontrabasistu Martina Kociána a bubeníka Michala Wierzgońě, s nimiž založila trio, které ji umožnilo více improvizovat. S volnýma rukama pak natočila album Inner Place, které si vysloužilo nominaci na Anděla za rok 2019 v kategorii Jazz. Před jejím vystoupením na festivalu JazzFestBrno, které se konečně po roce uskuteční, tu od ní máme deset plus jednu hudební srdcovku.

Herbie Hancock – Maiden Voyage
Předehrou vás vede mlhavým lesem za něčím, co vám chce dát. S příchodem hlavního tématu vám to dává. A je to tak krásné, že se v to chcete rozplynout.

Bohuslav Martinů – Symfonie č. 3, věta druhá
Velikost člověka. Malost člověka. Síla. Zranitelnost. Čas člověka. Nekonečnost vesmíru. Všechno to tam je!

Esbjörn Svensson Trio - Seven Days of Falling/Elevation of Love
Prostřednictvím tohohle záznamu jsem se poprvé seznámila s EST. A pokaždé, když ho slyším, poslouchám jej s bezmeznou vděčností.

Ivo Pogorelich – Gaspar de la nuit
Fenomenální skladatel, nadpozemská kompozice, dechberoucí interpretace. Ta koncentrace. Způsob, jakým mladý Pogorelich vytváří v této interpretaci napětí a drží celou skladbu pohromadě, přestože absolutně prožije každý jediný tón. Stojí za to slyšet i vidět.

Arve Henriksen – Opening Image
Zhudebnění čiré krásy.

Thom Yorke – Suspiria
Unmade. Suspirium. Podivné, růžové dvojLP. Thom Yorke prostě ví. Sice by mi bylo lépe, kdybych neviděla ten film, ke kterému soundtrack vytvořil, ale byla pro mě zajímavá zkušenost vidět snímek až po tom, co jsem měla hudbu naposlouchanou a prožitou. (Film hudbě nesahá ani po kotníky.)

Joan Chamorro - Triste
Nedávno jsem náhodou objevila videa studentů jazzu pod vedením Joana Chamorra. A… do takové školy chceš!

NPR Tiny Desk
Obecně – NPR Tiny Desk Concerts rules! Z toho kvanta super hudby vybírám Tank And The Bangas. Protože… Oh Yeah!

Tomi Punkeri, Einojuhani Rautavaara - Sydämeni Laulu Když je v zimě dlouhý čas, kdy mnoho dní přes sychravo a mlhu neprojde k zemi jediný paprsek slunce, pak mi třeba cyklus Cantus Arcticus finského skladatele Rautavaary umí připomenout, že i na tom jde najít to poetické, inspirativní, a to zimu fakt nemusím. Sdílím jeho píseň Sydämeni Laulu, protože dostat od interpreta takovou hloubku prožitku ze soutěžního záznamu, to je na pováženou.

David Bowie – I'm Deranged Double Dose of Davids.

+1
The Beatles vs Blue Velvet - Blue Rigby Kdyby mi někdo řekl, že vzal skladbu mého oblíbeného Badalamentiho z mého oblíbeného filmu Blue Velvet a přes to plácnul mojí oblíbenou Eleanor Rigby, asi bych se nejdřív osypala a možná prohlásila něco o tom, že by se lidi s těmi mešapy měli fakt krotit. Rozhodně bych nevěřila, jak moc si na tom ujedu.