Dominika Prokopová | Články / Reporty | 21.07.2016
Američan Ethan Law a Švýcar Florian Zumkehr jednoho krásného dne seděli kdesi ve Švýcarsku a dostali nápad. Z nápadu vznikl plán a z odvážného plánu výborná show, která přiměla osm dobrých přátel být ve stejnou chvíli na stejném místě. První Analog proběhl na Jatkách v listopadu 2014, v červenci 2015 Analog vrátil úder (Analog Strikes Back) a letos vše dospělo do Finale. Z původní sestavy vyskočila Kanaďanka Marie Pier-Campeau, která byla původní cirkusovou partnerkou Ethana a po které do Analogu naskočila hadí žena ze Švédska Manda Rydman.
Než to celé vypuklo, ozvalo se za mnou „no, prej jsou něco jako Loseři (Losers Cirque Company – pozn. redakce), ale nadupanější a je jich osm“. Osm nadupaných statečných, kteří se postupně objevovali na scéně a občas přicházeli z neočekávaných koutů. Florian z žebříku v hledišti, Ethan se schoval pod diváky, bubeník Merlin zůstal chvíli skrytý za hromadou krabic. Všudypřítomné kartonové krabice jako symbol stěhovavého života kočovných umělců, kteří jsou tu tu, tu tam. Do takových krabic se dají vyřezat stromy, dá se z nich poskládat lev, do něhož se v úvodu ukryla Manda, dá se do nich skákat (Ethanův volný pád v druhé polovině show), dá se na ně leccos napsat a je-li krabice nasazena na hlavu tou správnou stranou, může z vás rázem být David Hasselhoff.
Komické výstupy se střídaly s akrobatickými čísly, během kterých se občas tajil dech. Pozemní akrobacie v podání Floriana a Ethana, sólo ruské tanečnice Leny Kilchitskaya, kombinující prvky contemporary dance s baletem a jejím vlastním tanečním jazykem, hand stand v podání Floriana na židli, vypodložené mnoha knížkami, ze kterých si občas někdo nějakou půjčí, a poetický vzdušný hadí tanec Mandy s kruhem, který byl pro mne jedním z nejsilnějších momentů celé show. Jedinečnost místa, času a kruhu.
Tu komickou, odlehčenější část odstartoval šoumen Rémi Martin, který se vyznal ze své lásky k Francii velmi svérázným způsobem. Nahý specialista na hru na tělo doprovodil píseň od Edith Piaf Non, Je ne regrette rien, ke které se nepostavil čelem, ale svým vlastním instrumentem, který byl o něco níž, skrytý za francouzskou vlajkou. Skvělá berlínská zpěvačka, skladatelka a zakladatelka kapely Ena Wild Ena Soukou se převlékala tak rychle, jak ostatní metali salta, a působila dojmem, že celé její tělo je nekonečným rezonančním prostorem pro velký hlas nezaměnitelné barvy, který dobře ladil jak s Florianem, hrajícím na kytaru v intimnějších číslech, tak s kanadským mistrem bubeníkem Merlinem Ettore, který podtrhl gradaci čísel velkolepějších (například čínskou disciplínu Hoop diving). Merlin Ettore potřebuje bubnovat. To je jedno do čeho, prostě bubnovat. Rytmus jako droga, která mu koluje v krvi, ale které už dávno vysvětlil, kdo je tady šéf. V žonglérském extra čísle žongléra a tanečníka Bertana Canbeldeka se utkal v rytmické lekci i s míčky, kterých pod Bertanovýma rukama stále přibývalo a které měly zase svůj rytmus.
Show Analog vznikla za 5 dní a pod její konečnou podobou jsou podepsáni právě zakladatelé projektu Ethan a Florian spolu s principálem Cirku La Putyka Rostislavem Novákem. (Ethan Law je také součástí inscenace Risk a představení Roots ve vyhlášeném kabaretu Chamaläon v Berlíně, které Cirk La Putyka hraje v rámci šestiměsíčního angažmá již od konce února).
Analog není představením, ve kterém by kdokoliv přebíral nějakou roli, ale našlapanou exhibicí mistrů světové cirkusové scény, kteří se rozhodli, že si udělají party v hodně velkém obýváku a každý přispěje tím, co umí. Když někdo zjistí, že je potřeba přeskočit čtyři diváky nebo využít zdejší mini pianino a sehnat si k němu klavíristu, je v zaplněném sále vždycky z čeho vybírat. Když se něco nepovede, tak se to prostě udělá ještě jednou. A vždycky je čas na panáka. Po skvělém závěrečném výstupu Ethana se cyr wheelem na nejvyšší obrátky si udýchaný akrobat vzal mikrofon a všem poděkoval za účast, Leně a fyzioterapeutce Kačce popřál k narozeninám a tak publikum, aplaudující ve stoje ještě spolu s ostatními zapělo Happy birthday. A to je to – celá show měla velmi uvolněnou přátelskou atmosféru. Čistý novocirkusový kumšt pro radost všech zúčastněných.
Na tuto velkou party navazovala další, která začala na jevišti, postupně se přesunula do předsálí, kde vyhrával Dj Rémi, a skončila bůhví kdy a bůhví kde. Třikrát a dost. Nezbývá než se těšit na další sezónu na Jatkách78. Family Roots in Black Black Woods.
Analog / Finale
19.-21.7.2016, Jatka78, Praha
www.jatka78.cz
www.facebook.com/analogtheshow
www.laputyka.cz
Vojta Chmelík 03.02.2025
Před Berghainem jsme si ale všichni rovni. Není to tak dávno, co skrz jeho dveře nebylo dopřáno projít ani nejbohatšímu muži světa.
Alžběta Sadílková 31.01.2025
Nový projekt Václava Havelky se soustředí na regionální léčivé rostliny a jejich sílu. Účelem má být zvýšení povědomí o potenciálu bylin a výzva k větší všímavosti a citlivosti k přírodnímu…
Vojta Chmelík 29.01.2025
Přelom ledna a února je v Berlíně spjatý s depresí, s počasím, které lavíruje na škále od šedé mlhy a deště po bílou mlhu… a déšť.
Kristina Kratochvilová 29.01.2025
Seskupení cestovatelů z celého světa uprostřed jihoafrické pouště vlnících se v rytmech elektronické hudby může působit jako elitářský, nemravný, drogový večírek.
Krištof Budke 27.01.2025
Scéna v Buenos Aires očima zakladatele uměleckého webmagazínu Swine Daily.
Julia Pátá 27.01.2025
Na Cyrus se během několika let po opuštění vydavatelské stáje Disney Music Group, která si na adolescentních celebritách postavila jeden z hlavních zdrojů příjmu, svalila lavina kritiky.
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.