David Stoklas | Články / Reporty | 31.05.2023
Lunacy. Otvírák večera, sólový projekt výtvarníka a kytaristy Nicka Kulpa z Pensylvánie. Na svém Bandcampu představuje kapelu sugestivní škatulí jako hudbu, co je temná, plná dystopických nálad a pulzuje elektrickou silou. Nebudu se snažit o lepší popis. Vystoupení bylo plné schizofrenního synthwavu, do kterých Kulp, zahalen v masce, jemně vkládal slova a vše doplňoval o úzkostné pohyby na stagi. Tohle není nálada budoucnosti, v níž by někdo chtěl žít.
Oliver Ackermann, frontman A Place to Bury Strangers, standardně trápil svoje nástroje a bylo těžké se udržet, poslouchat a tenhle spektákl nefotit. Popruh na kytaře byl zbytečný, plula nahoru, dolu. Vynášel ji nad sebe až narážela do stropu. Drhnul s ní o hranu zdi. Pustil hmatník mezi publikum, aby mohl každý do vznikající koule hluku přihodit své a podílet na kolektivní továrně na bolest. Pak ji vzal a pověsil za strop a několik momentů tam visela jak vykupitel na kříži. Celou dobu dělali čest jeho značce s kytarovými krabičkami. Death By Audio. Umřít hudbou, znovu se narodit a po koncertě mít možnost si jednu pikslu koupit spolu s deskou. Nejlepší merch. Člověk se pak podílel na triko s vypsanými daty turné. Co všechno mají už za sebou. Co všechno před sebou. Neuvěřitelné.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Ke konci setu se Ackermann vyřítil směrem ke zvukaři. Tam, za oplocením byla doposud neidentifikovatelná věc, které nikdo nevěnoval pozornost. Byl to další stroj na rámus, Ackermannův pojízdný atomový kufřík, se kterým si pak razil cestu zpět směrem k podiu za doprovodu úzkostně přemodulovaného hlasu za rytmu cválající basy. Nakonec zůstal někde uprostřed a kolem něj se vytvořil rituální kroužek. Aspoň na chvíli si vytáhnout sluchátka z uší. Nadechnout se, ponořit se do těžkého térového zvuku a překonat strach z tinnitu.
A Place to Bury Strangers (us) + Lunacy (us)
30. 5. 2023 Futurum Music Bar, Praha
foto © Sylvia
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.