Fomas | Články / Reporty | 11.01.2014
Po poslední loňské Femme fatale Ane Brun, která nám ukázala, jak se dělá tichá muzika s velkou kapelou, přichází letos Agnes Obel, aby předvedla, že ve třech to není o nic horší. A přivezla si i parádní předkapelu.
Kanaďanka Erin Lang, vystupující pod značkou Feral & Stray, dokázala jen s kytarou, autoharfou a hlasem zmrazit celý sál. Tenký led sekaly jen závěrky fotoaparátů, které byly jako údery sekerou. (A to fotografové stáli až úplně vzadu za sedícími posluchači.) Z ovací bylo jasné, že jsem nebyl nadšen sám. Tak dobře zvolenou předkapelu jsem snad ještě nezažil. Zasloužila by víc prostoru než jen půl hodiny.
Agnes Obel nastoupila na spoře nasvícenou scénu za doprovodu violoncelistky Anne Müller a houslistky Miky Posen. Bez velkých proslovů zahájily koncert instrumentální písní Louretta z první desky a pokračovaly titulní Philharmonics. Tóny klavíru padaly do ticha sálu jako kapky z tajících rampouchů. Akustika byla parádní a nikdo v sále ani nedutal, aby posvátné ticho nenarušil. To protrhla až dánská krasavice, když uvedla další píseň Beast, a s úsměvem dodala, že je o jejím příteli. Pak už přišla na řadu nová deska a skladba Fuel to Fire: "Piano je moc pěkné, ale už zažilo lepší časy," okomentovala stav místního nástroje, prý trochu jako spinet, ovšem všechno znělo dokonale jako na desce. Jako na desce ale nebyla následující On Powdered Ground, která parádně vygradovala a byl to nářez, tedy "komorní nářez". Zklidnění přišlo s instrumentální Chord Left, která otevírá novou desku, a s titulní skladbou Aventine. Před ní si Agnes musela vypůjčit z publika šály, aby jimi vycpala piano.
Před instrumentálkou Wallflower podotkla, že je to jedna z jejích nejstarších a vznikla na střední škole na grafitti pokresleném pianu v jídelně. Z ní přešla plynule na svůj největší hit Riverside a potlesk nebral konce. Následovala série nových písní, které byly nahrané ve stejně střídmých aranžmá, jako jsou prezentovány naživo. Staré písně mezi novinky zapadaly bez problémů, i když první deska byla nástrojově bohatší a často byla slyšet i kytara. Koncert zakončila vyšponovaná hitovka The Curse, u níž naskakovala husí kůže, na přídavek Brother Sparrow se s kytarou připojila i Erin Lang a Anne Müller vyměnila violoncello za akustiku. Následovala ještě milá Just So a loučení.
Do desáté ale zbývalo pět minut a nadšení fanoušci si vyprosili ještě poslední přídavek. Agnes pouze sama za pianem spustila Smoke & Mirrors tak, že kdyby hrála ještě déle, nikdo by si nemohl stěžovat na překročení povolených decibelů. Vše bylo tišeji než tiše, a přitom tolik energie… Agnes Obel umí čarovat.
Agnes Obel + Feral & Stray
9. 1. 2013, Palác Akropolis, Praha
foto © Kryštof Havlice
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.