Články / Reporty

Aminé a jeho publikum

Aminé a jeho publikum

Jakub Šíma | Články / Reporty | 09.02.2019

Když Aminé před dvěma lety prorazil na přední místa hudebních žebříčků díky virálnímu úspěchu singlu Caroline, jednalo se o svěží závan kreativity do jinak značně stereotypního prostředí hitparádových blockbusterů. Ve videoklipu Caroline byste marně hledali spoře oděné dívky nebo dlouhou přehlídku symbolů zhýralosti a luxusu, místo nich hrály hlavní roli banány. Určitá nepravděpodobnost je vetkána už do Aminého hudební DNA – rodiče, afričtí přistěhovalci, doma vyznávali mnohem více africké než americké tradice, Aminé studoval marketing na univerzitě a vyrůstal v Portlandu, ve městě, které na rapové mapě v podstatě neexistuje. A že se nejedná o hvězdu jednoho hitu, potvrdil debutem Good for You, na němž dokázal umně zkombinovat rap a zpěv, uvolněnou náladu, humor i kreativitu, načež se z desky stalo jedno z nejmilejších hudebních překvapení roku 2017. Novinka Onepointfive sice zůstala v jejím stínu, ale povedený singl Blackjack dokázal přiživit očekávání před prvním koncertem u nás.

fotogalerie z koncertu tady

Neznám příliš lidí, jež by Aminého poslouchali, přesto nápis na dveřích hlásil vyprodáno. Netrvalo dlouhou a bylo zřejmé, že youtubeová generace vzala Roxy útokem, jakmile se Aminé objevil na stagi, sál prostoupilo ohlušující pištění. Rapová Cara Delevingne, tedy co se mohutnosti obočí týče, se vyřítila na pódium a spolu s ní také mohutný proud dobré nálady a uvolnění. Ostatně dominantní hláškou večera bylo Aminého „You are beatiful“, na níž se mu dostávalo unisono „Yes, I know“. Fanoušci viseli majiteli divoké kštice na rtech a na každý náznak komunikace okamžitě a sborově reagovali. Překvapila výborná znalost textů, kdy nezanedbatelnou část refrénů a rýmů si publikum zazpívalo samo. Zároveň se jednalo o největší úskalí celého vystoupení – ten, kdo přišel na výkon hlavního hrdiny, dostal nejednou místo něj společný výkon publika. Ovšem byl jsem v sále asi jediný, kdo tuto skutečnost vnímal jako problém. V partech, které si Aminé nechal pro sebe, působil přesvědčivě, hbitě artikuloval, citlivě intonoval a neúnavně běhal po pódiu. Po pódiu, na němž hrál prim osamělý stojan na mikrofon a masivní obrazovka, na níž běžel proud více či méně bizarních videí v kombinaci s živými záběry. Díky široké zásobě písní s hitovým potenciálem nenechával propocený dav ani na chvilku vydechnout, skákalo se až do úrovně zvukaře a pod stropem se převaloval oblak horkého vzduchu.

Po hodině zhasla světla a neskrývané nadšení extatického davu jsem odpálil myšlenkou, že si to Aminé udělal až příliš jednoduché častým zapojením publika, zatímco samotný hudební výkon zůstal za očekáváním. Fanoušci odcházeli spokojeni, viděli svou hvězdu. Těm ostatním zbyly jen pasáže mezi refrény a pamětníkům vehnala slzu do oka a úsměv na tvář část věnována písni Spice Girl, kdy na obrazovce nemohla chybět vzpomínka na znovu aktivní, nejúspěšnější dívčí kvintet v dějinách popu.

Info

Aminé (us)
7. 2. 2019 Roxy, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace