Články / Reporty

Antiharapes a ideální konstelace hvězd (Rock for Churchill)

Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 31.08.2014

První sobotní kapelu jsem vynechal úmyslně, další už trestuhodnou pomalostí, což mě v případě Gang Ala Basta a hlavně Zrní dost mrzí. Jak jsem byl v pátek rozladěný a rozmrzelý, tak jsem si sobotu, aniž bych to čekal, patřičně a náležitě užil. Že by to bylo tím, že jsem neměl nic, co bych musel bezpodmínečně vidět?

Němci Wayward Caines svou směskou rock’n’rollu s troškou lynchovského retra diváky rozhýbali a potom už je roztancovali Fast Food Orchestra. Ale skutečným vrcholem festivalu byli Skyline. Hurá, peklo zmrzlo a dočkal jsem se toho, že i tuzemská kapela se dokáže vyrovnat těm zahraničním a v lecčem být i lepší. Jak jsem si minulý rok málem stříkl do textilu z The Qemists, stejné nadšení ve mě letos vyvolali Skyline. Byl to nezapomenutelný zážitek vyvolávající až slzy dojetí, jedno z nejlepších vystoupení, co jsem na Rock for Churchill kdy viděl a slyšel. Bezchybný výkon, skvělý zvuk, radost. V místě a čase, ideální konstelace hvězd, vzájemná chemie mezi kapelou a diváky, vše fungovalo na víc než sto procent.

United Flavour už od svých začátků hrají ve Vroutku pravidelně, mají tu inventární číslo i množství fanoušků, kteří za nimi rádi zajíždějí. Jejich hudba, podobně jako Dreadzone, není můj šálek kávy, nerozumím ji, nehodnotím. Své fanoušky si našli - tančilo se prakticky všude. Po poslechu The Parov Stelar Band z cédéčka jsem si říkal, že mají tak tři dobré skladby a zbytek nic moc. Ovšem pozor!, naživo je všechno jinak a i takový antiharapes jako já se dal do tance. Hudební složku doplňovaly dvě LED stěny a projekce a sám Parov Stelar pomocí dvou Maců vodil diváky jako loutky v divadle. Vedle Skyline druhý vrchol festivalu. Po přídavku se rozloučil moderátor Zdeněk Suchý a následoval velký narozeninový ohňostroj. A byl konec.

Letošní Rock for Churchill se nadmíru vydařil, s 15. narozeninami dospěl a dostal se do dalšího festivalového levelu. Bylo vyprodáno (v sobotu už se vstupenky neprodávaly), ideální počasí (teplo, ne horko, pršet začalo až chvíli po skončení), zázemí pro diváky dostatečné a velmi rozmanité, i když netvrdím, že není co zlepšovat. Třeba posílení mobilních sítí - často nešlo ve festivalové aplikaci ohodnotit palcem hrající kapelu nebo poslat SMS, natož odeslat fotku na twitter nebo facebook, což se mi tu zatím nikdy nestalo. Tady vidím jednu z mála možností na zlepšení, zatlačit na mobilní operátory.

Málem bych zapomněl, že letos místo charitativní akce Světlo pro Afriku mohli diváci u stánku ČEZ „vyšlapat” na cyklotrenažeru, stejně jako na hvězdy karlovarském filmovém festivalu, peníze. Pro vroutecký Domov pro seniory a Základní a mateřskou školu se povedlo vyjet slušných 53 837 resp. 49 385 Kč. Díky a zase za rok.

Info

Rock for Church(ill) 2014
30. 8. 2014, Vroutek
www.rfch.cz

foto © František Kraut

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace