Veronika Mrázková | Články / Reporty | 10.10.2014
Článek o křtu je nutné začít chválou SONO centra. Přes rozporuplné názory kritické obce mám za to, že zažít koncert v takovém sále je jednoznačně hodnotné. Čistý zvuk laděný ze dvou míst a ve dvou výškách, galerie, z níž skvěle vidíte, ideální velikost a stylové provedení bez kýče. SONO centrum nepůsobí světově svým interiérem nebo kontroverzním pláštěm. Nachově nasvícený tyl vznášející se nad pódiem připomene vkusnost zásadních večerů v ostravském Gongu, SONO ale vyniká méně formálním, klubovým klimatem. Mísil se s citelnou pýchou mnohých z nás, kteří přispěli ke vzniku druhé baromantické desky prostřednictvím serveru Hithit.cz.
Křest měl díky úspěšné sbírce statut čehosi velmi očekávaného, a to zcela právem. Zásadní rozechvění se sálu zhostilo hned po nástupu, který byl nečekaně prudký. Uvítání a pár milých slov zaznělo až po čtvrté písni, kdy už byla zřejmá povaha nové desky. Je vzrušující. Většina hraničních momentů kopíruje gradaci zpěvové linie, jak ale Lenka Dusilová aka Dusilenka důrazně opakuje, Baromantika není její, nýbrž kolektivní počin. A naživo je ona vzácná synergie výsostných hudebníků velmi nápadná – a je ještě nápadnější, jak písně nabírají na intenzitě. A to je zásadní: od úvodu skladeb k jejich nosným bodům je jen tak daleko, jako od první sloky ke druhé. Urychlená gradace dává prostor vícero zlomům a většímu napětí uvnitř písní – zvláště první půle koncertu měla velmi dramatický průběh. Pět designérů představovalo originální tvary, na kterých jsou patrné stopy tvrdé práce. Odtud ta opravdovost, kterou se Baromantika charakterizuje. Poezii lisují skrze notový zápis, spojeni hlubokomyslností jeden k druhému doplňují své světlé stránky. Dusilenku, dospělou až k mystickému zpěvu, vyplňuje měkkoučké „vatování“ Beaty Hlavenkové, svůj prostor dostal i bubeník Petr Novák (beatbox nebo duet Luna), Viliam Béreš (vtipy a smyčky) a Patrick Karpentski (vokální ruchy). Zazněla Baromantická, Království zvyku, Ptáci i Wzpomienie, z nových Svatební píseň, Archivní nebo skvostná Takafei.
Velkým překvapením byl návrat ke klasikám Pro Tebe nebo hitu Muka od Pusy. Ten si Dusilenka připomněla s Martinem Kyšperským, autorem několika křtěných textů, jehož humorné požehnání otevřelo veselejší část večera. Po rychlém rozhodování zvolil křest čistou vodou – na důkaz čistoty baromantické tvorby jako takové. Ctil tím přirozenost večera: nebylo potřeba okázalosti, obřadnosti či speciálních překvapení. Samotný vznik desky přináší značné uspokojení, poslech pak dvojnásob. Na baromantické „hodině smrti“ totiž není nic negativního. Na něčem tak uhrančivě krásném ani být nemůže.
Lenka Dusilová & Baromantika
8. 10. 2014, SONO, Brno
foto © Jan Zrzavý
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.