Barka Fabiánová | Články / Reporty | 03.05.2013
Takhle nacpaný Jazz Dock jsem ještě asi nezažila. Stálo se a sedělo všude, kde se dalo. Třetí koncert festivalu Mladí ladí jazz (nepočítáme-li finálový večer soutěže Jazz Fruit) mohl začít. Nejprve hráli mladí z Brna. Charismatická a sebevědomá pětice Tres Quatros Kvintet vyhrála letošní ročník soutěže začínajících kapel Jazz Fruit, a tak jim patřil úvodní set sobotního večera. Jak sami přiznali, nikdy nehráli před tak početným publikem, tréma na nich ale znát nebyla. Rytmická sekce šlapala jak hodinky, neustále nutila tělo k pocukávání a nohy k podupávání. Skvělá sóla saxofonisty Petra Smékala a klávesisty Lukáše Duchoně jen podtrhávala parádní groove kapely, uvolněnou atmosféru a bezprostřední nadšení ze hry. Tres Quatros odehráli skvělý koncert, jak potvrzovali i přítomní jazzmani, kteří uznale pokyvovali hlavami.
Následovala poměrně dlouhá technická přestávka a zvukovka. Lidí v Jazz Docku snad ještě přibylo, některé dívky zaujaly strategickou polohu na zemi pod pódiem. Z čistě fotografických pohnutek jsem se k nim přidala. Dana Bártu jsem tak měla takříkajíc na dosah. A pak to začalo. Dan Bárta je démon. Celý koncert sršel energií, vtipem a ještě u toho vypadal dobře. Jeho úvodní slova k písním občas překvapila i Trio Roberta Balzara, které ho už tradičně doprovází. Hrály se vesměs písně z alba Theyories, které je (dle mého) jedno ze zásadních hudebních počinů posledních let. Vyšlo v roce 2010 a Bárta na něj vybral dvanáct oblíbených písní. Nechybí mezi nimi Sting, Björk, Joni Mitchell, Led Zeppelin a další. Na albu zní dobře, naživo je to ale nářez. Na Bártovy hlasové dispozice by se daly psát ódy, navíc je skvělý tanečník. Festival Mladí ladí jazz by se tak z fleku mohl přejmenovat na Bárta ladí jazz. Ale abych nechválila jen jeho. Je třeba vyzdvihnout i Balzarovo trio – kontrabasistu Roberta Balzara a bubeníka Jiřího Slavíčka, za bílý klavír pak usedl Matěj Benko, aby během celého koncertu předváděl neuvěřitelná sóla. Každá skladba vzbudila zasloužený aplaus a nakonec došlo i na dva přídavky.
Závěr večera a zklidnění přineslo trio Otto Hejnice. Slovenský klavírista Ondrej Krajnak i český kontrabasista Josef Fečo tvoří s bubeníkem Otto Hejnicem takřka nerozlučnou trojici a tato spřízněnost se odrážela i v jejich hře. Téměř telepatický přenos myšlenek vedl k dokonalé souhře, která vynikla zejména v baladách. Jejich zádumčivost a emotivnost blízkou severskému jazzu umocňoval i déšť, který se za okny snášel na noční Prahu. Hudba na dobrou noc.
Dan Bárta a Robert Balzar Trio + Otto Hejnic Trio + Tres Quatros Kvintet
27. 4 2013, Jazz Dock, Praha
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.