Články / Reporty

Beach Fossils: zasněné a-c-a-b

Beach Fossils: zasněné a-c-a-b

Jakub Béreš | Články / Reporty | 11.09.2017

Jestli nějaká kapela dokonale reprezentuje zasněné chlapecké americké indie, je to brooklynské trio zpívající o životě ve stínu mrakodrapů Beach Fossils. Skupinu už sice nadobro opustil důležitý člen Zachary Cole Smith, aby založil projekt DIIV, zbylí hudebníci se však s personálními změnami vypořádali na výbornou. Důkazem budiž i jejich letošní deska Somersault, na níž opustili postpunkem nasáklý zvuk, aby se ještě více přiblížili k šedesátkové lo-fi psychedelii.

Než nás Beach Fossils vzali do svého subtilního melodického světa, publikum rozehřáli britští Nervous Conditions se svou free rockovou švandou. Té kromě houslí a dvojice bicích dominoval šílený saxofon, který byl zábavnější než všechny kytary dohromady. Zběsilé atmosféře ještě dopomáhal uřvaný zpěvák. Dohromady to vypadalo, jako kdyby se náhodou potkali na gymplu a jejich jediným cílem byl vzdor vůči všemu a všem, na pódiu jim to ale šlapalo a výstředními sóly se to jen hemžilo.

fotogalerie z koncertu tady

To Beach Fossils působili zprvu odtažitěji, na rozdíl od britských kolegů jim ale šla lépe komunikace mezi songy, a tak bavili publikum hned od začátku opileckými historkami. Set odstartovali staršími svižnějšími skladbami z doby, kdy ještě nevydávali pod vlastní značkou, ale pod Captured Tracks. Nejvřelejších reakcí se jim ale dostalo až s blokem songů z aktuální nahrávky. Ten odstartovala chytlavá Down the Line se silným popěvkem o Wall Street, nedokončeném studiu a smířeně odhláskováným a-c-a-b. Následoval chytlavý singl Sain Ivy, na který dav reagoval prvním náznakem kamarádské strkanice, kterou kvitovala hlavně kapela.

Druhá půlka show se nesla v rozvernějším duchu a vrcholem podivného humoru byl přídavek, při němž frontman Tommy Gardner pasoval bubeníka na vtělení Thoma Yorka a posléze zavolal na stage dvojníka Liama Gallaghera coby zpěváka z předkapely, aby do jednoho mikrofonu bratrsky odzpívali Wonderwall, a to velmi neotřelým způsobem plným ironie i nostalgického potěšení. V úplném závěru kapela zase zvážněla a na rozloučenou vystřihla ještě dva starší singly v čele s něžnou Daydream, s níž se naposledy zasnilo i hustě zaplněné MeetFactory.

Info

Beach Fossils (us) + Nervous Conditions (uk)
7. 9. 2017 MeetFactory, Praha

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Přátelství, co nestárne (Justice)

Kristina Kratochvilová 25.12.2024

Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace