Veronika Mrázková | Články / Reporty | 02.04.2014
Pořadatelská velkomyslnost bývá ojedinělá. Hutný program vypadal na papíře lákavě, ale nekonečně zároveň, šest hodin nakonec uteklo jako nic. Dějiště návratu Lamb nebo objevných BBNG zažilo sen s masivním preludiem. Takhle se na koncertě uděláte jen několikrát za život.
Důlní prostranství hostilo kdysi dávno při rozjezdu festivalu méně umělců než nyní "běžný warm-up". Na místě ševelily stovky lidí. Ohromující krovy v patnáctimetrové výšce, světla zalamující se v továrních okenicích a děsivě dlouhé závěsy kolem celého sálu, plíživé bodovky na nich - takové prostředí přináší stimul samo o sobě (a Tauron Nowa Muzyka si na toto čím dál tím víc potrpí). A pochopitelně: nulová míra zkreslení, zvukařská práce a technika nejvyšší jakosti, to je to, za čím se vyplatí jezdit.
O vstupní set se bez zaváhání postaral zdvojený C H District. Přístup Miroslawa Matyasika sází na dobrý začátek, bezchybné přechody a grandiózní finále - zdánlivě otřelé schéma, které se málokdy povede doladit a završit. Pro C H District malina. Zapomeňte na skladby na youtube, naživo byste projekt nazvali spíše berlínským IDM/technem než slezským experimentalem.
Se Zamilskou to je jiné (techno). Vyhlíží jako z růže květ, zní jako hromotluk. Její příběh má podtitul: "Když křehotina bojuje." Pod jedním kuželem světla, svítící trubicí a s překvapivou vervou hustila páté přes deváté. Lítaly hromy, blesky, zaoblené zvuky vyloudila jen za odměnu. Předvedla jen svou divočejší stránku a hlučela, co to šlo, o to méně se věnovala obsahu: vrstvení bylo čitelné, bez nápadů, jednotvárné. Díky hrubozrnému tracku Quarrel ji ale zná celá tamní elektro scéna, tak budiž. Mezi lokální scénou a programovým vrcholem ještě vysázel velmi přívětivé tracky samotnými Moderaty přizvaný Alex Banks. Jeho set nevybočoval. Důmyslné, ruchově bohaté a silně vypointované tracky uvedly německé trio ve shodě s naladěním publika.
Moderat představili kompletní album II, s nímž jsou na nepřetržitém osmnáctiměsíčním turné. Jeho slávu už nikdo nezpochybní, umístilo se ve spoustě žebříčků, pohltilo fanoušky Modeselektor i Apparata. Často se ale zapomíná na tvůrce vizuální stránky: Pfadfindereie. Trojice o něm shodně hovoří jako o čtvrtém členu Moderat, jeho práce na koncertní vizualizaci je stejně sugestivní jako zpracování předchozích DVD videí. V multimedial show tolik nepracuje s impresionistickými motivy, nicméně opět dominují preparované výřezy skutečnosti, světla pracují s kontrasty a bíločernou škálou. Pfadfinderei využívá prostorovosti, zpomalení času a vrstvené projekce. Čtyři velkoformátová plátna křížená na obdélníkovém půdorysu ve dvou osách evokují díky vícebodové projekci 2D i 3D efekt současně. Výsledkem jsou světelné hry a rozšíření projekce i na stropy, kouty a záhyby starého Szybu Wilson. Mimo hvězdné oblohy se na plátno dostala symbolika tvořivých rukou a alegorie hrdé svobody v obrazu ikonického býka. Integrita zvuku a obrazu je u Pfadfindereie strhující, v rámci koncertní vizualizace používá také mapping, komix art a fotografii.
Jediné, co poměrně razantně narušilo večer, byl krátký výpadek zvuku během singlu Bad Kingdom. Sasha to připodobnil ke zkaženému orgasmu těsně před vrcholem, nicméně publikum vytleskávalo nasazený rytmus až do nahození signálu. Je pro mě nepochopitelné, že se podivné diskotékové potleskávání ujalo a vydrželo publiku až do konce, Moderatům to ale zřejmě nevadilo.
Kdo byl od začátku, a přesto ustál i finální after s Terranovou, zaslouží obdiv, kůň německého labelu Kompakt bude k vidění i na samotném festivalu. Odcházela jsem ve chvíli přechodu na letní čas, s pocitem naprostého naplnění. Before Tauron eventy nepřestanu protežovat. Moderatům předcházel unikátní koncert Bokka a nadcházející událost 6. 4. je ještě pikantnější. Pink Freud, legendární punk-jazzová grupa, uvede v předpremiéře těžko uchopitelný materiál Autechre. Více říkat nemusím.
Before Tauron Nowa Muzyka Festiwal 2014:
C H District (pl) + Bokka (pl) + Zamilska (pl) + Moderat (de) + Terranova (de)
29. 3. 2014, Galeria Szyb Wilson, Katovice
foto © Radosław Kaźmierczak
http://www.festiwalnowamuzyka.pl
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.