Béowulf - severská legenda profiltrovaná do komiksu

Každý národ má své legendy, které stály u zrodu jeho kultury. Nejvýznamnějším anglickým dílem je hrdinský epos Béowulf. Staroanglický text psaný aliteračním veršem je přibližně tisíc let starý a stal se základním stavebním kamenem ostrovní literatury. Inspiroval umělce po celém světě, nejvýrazněji je jeho vliv patrný nejspíš v žánru fantasy.

Ač jde o anglické dílo, příběh Béowulfa je zasazen do severských zemí. Dánské království trápí krvelačná bestie Grendel, lidé umírají a král je zoufalý. Zachránit Dány připlouvá mladý geátský hrdina Béowulf se svými muži, který se monstru postaví a skutečně se mu jej podaří zabít. Následně zabije i Grendelovu matku, která touží po pomstě.

V druhé části eposu se posouváme do budoucnosti, kdy je Béowulf již postarším geátským králem. Pod jeho vládou je v zemi klid a prosperita, což s sebou zároveň nese zlenivění mladé generace, která nikdy nezažila boj. Zatímco dnes je dlouhé mírové období bráno jako jednoznačné pozitivum, v dávných dobách bylo seveřany (a nejen jimy) vnímáno jako cesta ke zkáze. Proto Béowulf přivítá, když se objeví v nebezpečí v podobě ohnivého draka, dá dohromady výpravu a v jejím čele vyráží vstříc nesmrtelné slávě…

Staré hrdinské báje to mají v moderním světě těžké. Disponují jednoduchými příběhy a často akcentují základní emoce, které současný člověk v superrychlé době vnímá tak nějak automaticky, a není proto důvod se nad nimi pozastavovat. Scenárista Santiago García vsadil na věrnou interpretaci příběhu, čímž přesunul hlavní pozornost na výtvarnou stránku velkoformátového komiksu. O tu se postaral další Španěl David Rubín, jehož můžeme znát z komiksů Pochmurný kraj či Černá palice.

Rubínova výtvarná zkratka a silná linka skvěle fungují v akčních scénách, kterými je komiks našlapán. Velkolepé bojové panely mají patřičný prostor k vyniknutí, jejich dynamika podtrhuje jakousi vznešenost starobylého příběhu a monstra jsou patřičně děsivá. Potíž nastává ve chvíli, kdy Rubín vykresluje lidské postavy a jejich emoce. Zde najednou jeho zkratkovitost působí nepatřičně groteskně (především v obličejích) a ona mýtická aura, která k příběhu patří, mizí do nenávratna.

Garcíaův a Rubínův Béowulf je solidní komiksovou snahou o adaptaci klasické literatury. Zejména ve výtvarné podobě jí však chybí jasné vymezení, komu je komiks určený. Pro dospělé čtenáře je málo prokreslený, u toho dětského narazí až puritánská příběhová linka, která jen těžko obstojí v konkurenci atraktivnějších zápletek.