Bratříčku, kde jsi? (Sandman: Krátké životy)

„Veškeré změny jsou změny k horšímu. Veškeré změny jsou změny k lepšímu.“

Na počátku bylo sedm sourozenců, sedm Věčných. Antropomorfní personifikace základů bytí. Osud, Smrt, Sen, Zkáza, Touha, její dvojče Zoufalství a Delirium. Pak Zkáza před stovkami let odešel. Nejmladší, tak trochu šílená sestra Delirium se rozhodne svého ztraceného bratra najít a jediný, kdo jí je ochoten v pátrání pomoci, je překvapivě cynický pán snů Morfeus (nebo též Sen, Sandman).

Po ztrátě své lásky je právě on v neobvyklé melancholické náladě a hledání Zkázy, jehož stopy vedou do našeho světa, mu přináší vynikající záminku, aby svou milou znovu spatřil. Najmou si se sestrou starší automobil a začíná neobvyklá pouť plná hledání, poznání a změny. Změny především. Scenárista Neil Gaiman v Krátkých životech začíná spřádat příběh Sandmanova konce a proti jeho vůli mění jeho pohled na život. Konec konců, každý máme jen jeden. Všechno, co se zde odehrává, slouží autorovi, aby si připravil půdu pro blížící se vyvrcholení. Pomalu odkrývá karty, ale bez kontextu, mění se i nálada příběhu.

Nechybí drobné odbočky do reálného světa, ať už jde o právníka, na kterého spadne cihlová zeď, nebo feministickou černošku, která usne s cigaretou v puse a skončí spálená na uhel. Všední události, na kterých je přece jen – no jak to říct jinak než neuvěřitelného. Bohové prodlévající mezi námi, mluvící hlavy a hranaté mýdlové bubliny. Vlastně nejen ty hranaté, i bubliny s chapadly a výrůstky. Vizuální stránka je samozřejmě fantastická, Jill Thompsonová slouží příběhu, ale taky šokuje svou imaginací. Kdysi působivé experimenty s panely sice dnes nikoho neohromí, ale v devadesátých letech patřil Sandman mezi jeho průkopníky (původní sešity Krátkých životů vycházely v letech 1992-1993).

Závěrem něco k paradoxu tvůrce. Bratři Sen a Zkáza se nikdy neměli moc v lásce, jeden vytváří, druhý ničí. Protipóly, které se ovšem musely respektovat, si postupně vymění role. Skrze drobné útržky čtenář sleduje, že Zkáza je tím, kdo maluje, píše poezii… vaří. Tvoří. Zatímco Sen, aby se ke svému bratrovi dostal, musí něco zničit. Nebo spíše někoho. Gaiman hlavního hrdinu staví do velice nepříjemné role a stále ho učí. Nejsme takoví, jací jsme se narodili. Nemusíme plnit svůj účel. Pokud jsme ochotni nést následky. Nakonec, všichni žijeme pouze krátké životy. I Věční.

recenze Sandmana 4 zde