Články / Reporty

Brutal Assault 2017: prach, bláto a bochté

Brutal Assault 2017: prach, bláto a bochté

ScreamJay | Články / Reporty | 15.08.2017

"Pořádně to nasaj, budeš z toho žít," píše Max, když se snažím uchladit zátylek plechovkou ledovýho kafe. Mý černý boty jsou už dávno šedý a pravda je taková, že tady nenasáváš, tady to nasaje tebe. Ulepená facka alternativní realitou a kupecký počty. Podle holek z brazilský Nervosy jsou dvě nejkrásnější věci na světě thrash metal a moshpit. Dost divoký oční linky á la Amy Winehouse, dva akordy a warpaint s rudou rtěnkou. Dav je tu miluje, i když hodinky ukazujou sotva pravý poledne. War for War? V jediným stínu široko daleko, u "chcacího" žlabu, sleduješ Lorda Morbivoda jak s přepudrovaným ksichtem hraje osmdesátkovej synthpop o důlních závalech. Na bizár prostě není nikdy dost brzy.

Černej anděl, co chodí zásadně na ostro, baletka s krizí vlastní identity a Ježíš, kterej s půllitrem piva stále pronásleduje svoje nezvedený dítko. Pevnost píše příběhy za každým rohem a někdo neustále vyhazuje pojistky. Fallujah měli být moderní jistotou. Deathmetalová technika se ve výhni mění na usilovný sólo pro dvojšlapku, ze kterýho se jen občas prodere typicky djentová mezihra. Sousto, který dusí. Havok už voní po srílandském curry, svižnej thrash stačí pouze jako kulisa, protože vše podstatné se tenhle den odehrává úplně vzadu, na malé stagi. Další ledový kafe, tentokráte v tiché kavárně. Jak se řekne mlíko ve znakový řeči? The Great Old Ones, postblack s plachtou H.P. Lovecrafta zvěčněnýho ve stylu Aloise Nebela, co to myslí smrtelně vážně, a proto si oblíká černý pršipláště, točí se k lidem zády. Zprvu těkavá zvědavost, která se záhy přelije do kolovrátkový nudy. Jenom dílčí zpomalení zrychluje tep a dává týhle muzice tvar. Řídký vzduch, váhavá atmosféra, bez překvapení, bez šrámů.

fotogalerie z festivalu hledejte tady

"Nikdy v životě bych nevěřil, že udělám tohle," říká Michael Gira, když vztyčuje do davu své paroháče. Swans nepřijeli jako žádaný kontrast, nepřijeli (pro)kázat žánrovou rozmanitost nebo vysloveně bourat metalová klišé. V nejdelším setu festivalový historie sebrali zaplněnýmu stanu vše nepodstatné - dlouhý (vý)dech, čas i duši. Odměnou trpělivému publiku byla radost, která zatraceně bolí, a bolest, ze které se až perverzně radujete. Vsadím se, že kapela nikdy dřív neměla pod pódiem takovou koncentraci triček Morbid Angel nebo Eluveitie. Jasně, za jednu labutí skladbu stihnete klidně celý grindový set, nebo třeba dva, přesto po více než dvou hodinách a s posledním šamanským riffem znovu bezezbytku platí: "Král je mrtev, ať žije král!".

Emperor s plameny, flambovaná nostalgie z povzdálí, v ruce s tou indickou plackou, jejíž název neumím vyslovit. Netrvalo to dlouho, večerní nebe ztratilo tvář, malej deštík a KMFDM měli rázem "plnej dům". Diskotéka tělo na tělo, s trochou nadsázky, jako když Die Antwoord potkají Roba Zombieho a začnou spolu hrát jednoduchý EBMko. Kytary neslyším, beat se dost opakuje, čekal jsem víc srandy. V ambientním doupěti, letos přejmenovaným na KAL stage, tou dobou hraje projekt Gnaw Their Tongues. Hej, jakože noise black a tady spí lidi? Finská sauna na holandskej způsob se změnila na obskurní verzi pražských nocovaček Silent Night. Promáčená chvilka se Suffocation a schovávačka u press centra. Zdá se, že jsem tu jedinej píčus, co se ještě nevyfotil na tom metalovým trůně. Rotting Christ dnes už jenom jako ukolébavka cestou do stanu. Tohle všechno se stalo, ani déšť to ze mě nesmyje.

Info

Brutal Assault 22
9. - 12. 8. 2017, Pevnost Josefov, Jaroměř

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace