Daniel Nádler | Články / Reporty | 02.04.2019
Nové album kanadského rappera a producenta Night Lovella GOODNIGHTLOVELL se vás snaží vtáhnout do snového světa připomínajícího ale spíše noční můru než růžové obláčky. Přestože v určitých momentech nudí a spíše ukolébává, Lovell přesto dokázal hudbou vykreslit stav své depresivní mysli. Před vyprodaným sálem Roxy se ale šeď a nevýraznost materiálu z aktuální nahrávky změnila. Z originální, ale přesto nudné atmosféry alba se při živém vystoupení stane něco energického, byť stále temného.
Night Lovellův hluboký a místy až strašidelný hlas v člověku obvykle dokáže rozpohybovat samotné vnitřní orgány. Jinak tomu nebylo ani naživo, až na to, že před tisícovkou lidí stál vysoký stydlín. Hubené tělo, nejisté pohyby a rozpačitý výraz ve tváři. Stačilo ale jen, aby DJ rozehrál jeden z mnoha jeho tajuplných, pomalých beatů, a z introvertního Kanaďana se stal ten, kdo udává tempo večera. Zpěvákovo kouzlo a charisma se pomalu odemykaly až v průběhu vystoupení, a celý koncert tak gradoval každou písní.
Repertoár byl primárně poskládán ze skladeb nové desky, nicméně pro starší a ikonické písně jako Dark Light nebo Contraband se také našlo místo. Tracky z nové desky na rozdíl od studiové podoby nemají uspávací efekt, ba naopak a lidé během nich nekontrolovatelně skákali z pódia, balkonů a utvářeli pogující kruhy. Nejednou vyburcoval šílené fanoušky samotný Night Lovell. Symbióza mezi vystupujícím a posluchači fungovala a jemu samotnému to přidávalo sebevědomí do celého projevu. Fanoušky pak odměňoval svým úsměvem, z kterého mu zářily černofialové grillz.
Síla muziky Night Lovella tkví hlavně v noční, pochmurné atmosféře. Nesnaží se na vás vychrlit, co nejvíce informací a sdělit něco konkrétního. Jeho projev je nenásilný a spíše míří na vaše city, proto spousta skladeb vyvolá vzpomínky, obejme vás, cítíte-li se špatně nebo vyburcuje k akci, dusíte-li v sobě negativní emoce. Přesně takový byl a působil i Night Lovell na živo, jen s tím rozdílem, že většina jeho tracků přidala na obrátkách. Night Lovell se ukázal v Praze před dvěma lety v klubu Futurum, dva roky na to vyprodal v Roxy, prostor pro jednou tolik lidí. Jeho tempo šlape, a i přesto není žádná superstar a ani si na ni nehraje. Bez jakýchkoliv manýrů či pózy dokáže předat lidem maximum.
Night Lovell (ca)
20. 3. 2019 Roxy, Praha
foto © Petra Jansová
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.