Články / Reporty

Chelsea Wolfe v pátek třináctého

Chelsea Wolfe v pátek třináctého

Popluh | Články / Reporty | 16.11.2015

Pátek 13. listopadu. Mohlo to být všechno jinak a vůbec jsem k Dobešce stoupat nemusel. Gotickou divu Chelsea Wolfe totiž pár dní před pražským koncertem postihla akutní hlasová indispozice, která jí znemožnila vystoupit v polské Poznani. Den před pražskou zastávkou už ale absolvovala berlínskou zastávku turné a pak vyrazila směr Praha. Pořadatelům se tedy smůlovatý termín vyplatil, byť si užili své.

Kvůli technickým a cestovním problémům se totiž výrazně šachovalo s pořadím předkapel. Celé se to neslo v duchu odvolávám, co jsem odvolal, a po několika updatech se nakonec vše vrátilo k pořadí, které bylo na začátku. Jako první tak vtrhli se svojí zasněnou kytarovou melancholií na pódium novozélandští bratři A Dead Forest Index. Temný zvuk zastřených přeefektovaných kytar, hlasové smyčky a temně bušící srdce bicích. Přestavba pódia a nastoupil David Heumann (z odpočívajících Arbouretum). Hudba i vzhled by 70s, a nic moc navíc k tomu. Hodně retro dřevní sound a o folkové kořeny Heumann zakopával na hmatníku, ale vlastně bez přidané hodnoty. A dvojice hipsterů za bicími a klávesami na tom nic moc nezměnila. Možná by bylo lepší, kdyby Heumann celý večer zahajoval, jak to v jednu chvíli vypadalo, takhle svým retrem rozdělil dva sety, které by k sobě pasovaly daleko lépe.

Dobeška byla narvaná k prasknutí. Koncert byl dopředu vyprodán a na Facebooku události se čile žádalo o lístky, někteří si vypomáhali podpásovkami ve stylu "kdyby někoho nezajímala nemocná Chelsea Wolfe, lístek koupím...". Na rovinu říkám, že po pěvecké stránce to v Praze bylo na maximu a žádná hlasová indispozice nebyla znát. Po intru si to čtveřice namašírovala přímo na setmělou stage a už od začátku dala jasně najevo, proč si nejnovější album Abyss oblíbila i metalová komunita. Masivní zvuk Carrion Flowers na mě dopadl s takovou tíhou, až jsem si myslel, že mám mžitky před očima. Kdo čekal zpomalení nebo zklidnění, čekal marně, masivní a hutný zvuk kapela složená ze dvou kytar, bicích, basy a synťáku neopouštěla ani při pomalejších pasážích. Dragged Out, Grey Days, nepřekonatelná Iron Moon. Nebylo překvapením, že set se skládal hlavně z aktuálního alba chváleného na všech frontách. Jako by hipstři, gotici, metalisti i folkaři našli konsenzus - Chelsea Wolfe. Starším skladbám kralovala hlavně House of Metal, ale i těch pár starších kousků vás zaručeně poslalo do kolen. Jestli se Chelsea Wolfe nedá něco upřít, tak schopnost nazývat svoji hudbu pravými jmény. Po Apokalypsis a Pain Is Beauty přišla s Abyss - hudebním ekvivalentem pádu do vodní hlubiny, kde vás semelou masivní zvukové vlny. Aby vás vyplivly na nehostiné opuštěné pobřeží.

Info

Chelsea Wolfe (usa) + A Dead Forest Index (nzl) + David Heumann (usa)
13. 11. 2015 Divadlo Dobeška, Praha

foto © žakelýna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace