Články / Reporty

Chelsea Wolfe v pátek třináctého

Chelsea Wolfe v pátek třináctého

Popluh | Články / Reporty | 16.11.2015

Pátek 13. listopadu. Mohlo to být všechno jinak a vůbec jsem k Dobešce stoupat nemusel. Gotickou divu Chelsea Wolfe totiž pár dní před pražským koncertem postihla akutní hlasová indispozice, která jí znemožnila vystoupit v polské Poznani. Den před pražskou zastávkou už ale absolvovala berlínskou zastávku turné a pak vyrazila směr Praha. Pořadatelům se tedy smůlovatý termín vyplatil, byť si užili své.

Kvůli technickým a cestovním problémům se totiž výrazně šachovalo s pořadím předkapel. Celé se to neslo v duchu odvolávám, co jsem odvolal, a po několika updatech se nakonec vše vrátilo k pořadí, které bylo na začátku. Jako první tak vtrhli se svojí zasněnou kytarovou melancholií na pódium novozélandští bratři A Dead Forest Index. Temný zvuk zastřených přeefektovaných kytar, hlasové smyčky a temně bušící srdce bicích. Přestavba pódia a nastoupil David Heumann (z odpočívajících Arbouretum). Hudba i vzhled by 70s, a nic moc navíc k tomu. Hodně retro dřevní sound a o folkové kořeny Heumann zakopával na hmatníku, ale vlastně bez přidané hodnoty. A dvojice hipsterů za bicími a klávesami na tom nic moc nezměnila. Možná by bylo lepší, kdyby Heumann celý večer zahajoval, jak to v jednu chvíli vypadalo, takhle svým retrem rozdělil dva sety, které by k sobě pasovaly daleko lépe.

Dobeška byla narvaná k prasknutí. Koncert byl dopředu vyprodán a na Facebooku události se čile žádalo o lístky, někteří si vypomáhali podpásovkami ve stylu "kdyby někoho nezajímala nemocná Chelsea Wolfe, lístek koupím...". Na rovinu říkám, že po pěvecké stránce to v Praze bylo na maximu a žádná hlasová indispozice nebyla znát. Po intru si to čtveřice namašírovala přímo na setmělou stage a už od začátku dala jasně najevo, proč si nejnovější album Abyss oblíbila i metalová komunita. Masivní zvuk Carrion Flowers na mě dopadl s takovou tíhou, až jsem si myslel, že mám mžitky před očima. Kdo čekal zpomalení nebo zklidnění, čekal marně, masivní a hutný zvuk kapela složená ze dvou kytar, bicích, basy a synťáku neopouštěla ani při pomalejších pasážích. Dragged Out, Grey Days, nepřekonatelná Iron Moon. Nebylo překvapením, že set se skládal hlavně z aktuálního alba chváleného na všech frontách. Jako by hipstři, gotici, metalisti i folkaři našli konsenzus - Chelsea Wolfe. Starším skladbám kralovala hlavně House of Metal, ale i těch pár starších kousků vás zaručeně poslalo do kolen. Jestli se Chelsea Wolfe nedá něco upřít, tak schopnost nazývat svoji hudbu pravými jmény. Po Apokalypsis a Pain Is Beauty přišla s Abyss - hudebním ekvivalentem pádu do vodní hlubiny, kde vás semelou masivní zvukové vlny. Aby vás vyplivly na nehostiné opuštěné pobřeží.

Info

Chelsea Wolfe (usa) + A Dead Forest Index (nzl) + David Heumann (usa)
13. 11. 2015 Divadlo Dobeška, Praha

foto © žakelýna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace