Články / Reporty

Chronicky sympatická ženská

Chronicky sympatická ženská

Dominika Prokopová | Články / Reporty | 03.10.2014

Katarína Koščová před hrstkou diváků, skvělá kapela za ní, voda za okny a album Oknom otevřené dokořán. V úterý proběhl v Jazz Docku jedinečný zahajovací koncert Oknom tour. A došlo i na Nebotrasenie.

Katarína Koščová. Vítězka talentové soutěže Slovensko hľadá Superstar z roku 2005. Vzhledem k rozšířenosti těchto soutěží v posledních letech a obvyklých počinech jejích finalistů nebo vítězů je nanejvýš příjemné setkat se s touto jazzovou dámou. Katarína Koščová je zpěvačka velkého formátu, která si na nic nehraje, na podiu žertuje s muzikanty i s publikem, jako kdyby byla mezi přáteli. Všemu, co vidíte i slyšíte, můžete věřit.

Jako první zazněla skladba z alba Nebotrasenie Na Toryše dle řeky na východním Slovensku, odkazující k domovině třech ze čtyř zúčastněných. A právě píseň o rybce proplouvající bystrou vodou vystihuje Katarinu, která s lehkostí proplouvá mezi hudebními styly, nejlépe. Jak v průběhu koncertu sama uvedla, původně chtěla album nazvat Rieka, nakonec se ale rozhodla pojmenovat ho Oknom, protože Rieka by mohla ústit spíše k folkovému albu. Mohlo-li by totiž něco řeku hlasu Katariny Koščové zastavit, bylo by to právě škatulkování.

Zásluhou toho, že je Katarína tak uvěřitelná, může být z velké části i fakt, že je autorkou většiny textů a tak si prožívá své osobní zpovědi znovu a znovu. I když pár výjimek by se našlo. Některé texty jsou z pera Silvie Kaščákové, autorem dvou je Michal Horáček, s nímž Katarína spolupracovala na jeho projektu Český kalendář a k němuž přispěla dvěma písněmi jako interpretka a spoluautorka hudby. Na koncertě zazněla píseň Přes most bez punčoch.

Další songy otextované jinými autory byly také z předchozí desky Nebotrasenie. Písni Pri sebe padl text stejnojmenné básně slovenského básníka Jána Strassera, Šivot vdechl Michal Baláž. Katarína zase otextovala jednu skladbu od AMC Trio, která nyní nese název Dýmová. Tak jako jsme se my coby posluchači mohli spolehnout na Katčinu přirozenost a spontaneitu, mohla se ona spolehnout na výtečné muzikanty, kteří jí kryli záda. Za klavírem Dano Špiner, se kterým složila hudbu k jedenácti písním ze třinácti, za kontrabasem Rasťo Uhrík a za bicími Honza Chalupa.

K příjemně komorní a uvolněné atmosféře celého koncertu napomohlo mimo jiné i prostředí klubu Jazz Dock, které nemá obdoby. To zmínila i Katarína v závěru koncertu spolu s dobrou zprávou, že se klub stal právě ten večer vítězem Czech Bar Awards.

Na několik skladeb kontrabas i bicí osaměly a Katarína zůstala na pódiu sama s Dano Špinerem, aby mohly zaznít ty nejintimnější ze všech písní. V takových chvílích se nejedna zpěvačka uchýlí k nedůvěryhodnému patosu a přehrávanému sentimentu, Katarína nikoliv. Je velkou rybou současné nejen slovenské hudební scény, čehož posledním důkazem je její spolupráce s kapelou Neřež, které dokázala po letech nahradit Zuzanu Navarovou, a vzniklo tak album Vlakem na Kolín.

Katarína Koščová je chronicky sympatická ženská a její pátá deska, která vznikla především díky podpoře crowdfundingových přispěvatelů, za to stojí. Nevyhazujte ji dveřmi, pusťte ji Oknom.

Info

Katarína Koščová (sk)
30.9. 2014, Jazz Dock, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace