Vojta Chmelík | Články / Reporty | 17.07.2016
Chčije a chčije, jak pravil děda Komárek. Sobota je, co se týká programu, slabší den a počasí mu na atraktivitě ještě signifikantně ubírá. Z domu nás vytahuje hlavně hlad a vidina pořádné porce dlabance z hojného spektra stánků s vegetariánským občerstvením. Colours jsou i gastronomickým zážitkem, takový festival ve festivalu.
Nauzea Orchestra mi nikdy neučarovali, je ale fakt, že jejich hudba má specifickou atmosféru, snad je to tím severem, kapelám se tam tohle děje. Kodaline jsou asi největší hvězdou celé soboty, ale rychle se s nima loučím, zbytečné trápení. Sacri Cuori. Jakožto člověk, který zdědil zálibu v klasických westernech, si to užijete. Kdyby Ennio Morricone psal hudbu pro garážovou kapelu, dopadlo by to asi takhle. Hostující svůdnice Carla Lippis u mikrofonu publikum rozpálila a roztancovala i přes to, že se celou hodinu brodilo v kalužích a klouzalo po blátě.
Konečně si můžu odškrtnout, že jsem viděl DVA naživo. Tenhle pár mimozemšťanů, který s unikátním žánrovým mixem a divnojazykovými texty slaví úspěchy i v zahraničí, nezklamal. Tanc, tanc, tanc! Už zbývají jen Villagers na indoorové Vítkovice Gong stagi. Systém rezervací není ideální, nicméně když se člověk jednou dostane dovnitř, prostor krásně zrekonstruovaného plynojemu přebudovaného na divadelní sál ho odmění. A kapely jako Villagers se do něj hodí, Connor O'Brien a jeho kumpáni se svým křehkým folkem do prostoru přesně zapadli. Vystoupení bylo příjemnou tečkou sobotního programu, tím spíš, že se atmosférou blížilo klubovému koncertu, což bylo osvěžující.
Colours of Ostrava 2016
14. - 17. 7. 2016
Dolní Vítkovice, Ostrava
Foto © Matěj Krč
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
