Veronika Mrázková, mexhouse | Články / Reporty | 23.08.2016
Nowa muzyka je naše jedna z nejvíc nejlepších kamarádek. Jezdíme tam každoročně, a pokud jsou na vás tamní "elektronické" akce typu Audioriver nebo Unsound příliš náročné, nebo příliš masové, nebo hledáte spojnici mezi nima, Slezské muzeum v Katovicích předposlední srpnový víkend je místo za(s)líbené. Letošní ročník opět nebral ohledy na stylovou vyhraněnost, takže dramaturgie...
dramaturgie
Vesna: Dramaturgie TNM je obdivuhodná. Který festival elektronické muziky zahajuje národní orchestr, lemují koncerty instrumentálních virtuózů a zakončuje funky jazz? I poměr koncertů, libostí, experimentálu a taneční hudby je dotažený. Většina vystoupení navíc navazuje na čerstvě vydané, letošní desky, což jen dokazuje pozici TNM na evropském trhu (a pravděpodobně velkorysou výši dotací ze stran Tauronu).
mxm: Stanové městečka a doprovodný program na TNM byly vždycky obdivuhodné. Který festival si může dovolit dva kempy, když ten jeden má kapacitu 200 a druhý 150 lidí (sick!), aniž by to něco vypovídalo o tom, kolik návštěvníků je ve skutečnosti na festivalu (více než pět tisíc)? Nečekaný bukolický areál na kraji města měl svoji stage, kde se střídali polští djs a která po dlouhých ránech nabízela reprodukovaného Alexe Kentuckyho. Jak říkají Poláci: To było niesamowite.
zklamání
Vesna: Moc mě mrzelo, že jsem nestihla Baaba Delukse. Čelní zástupci svérázného vydavatelství Lado ABC mají cit pro hudební rozvernosti a jen tak je nepotkáte. Později jsem se rozhodla vynahradit si je kolegy ze stejné stáje, ale Slalom zklamali. Ne proto, jak hráli - pro tu aroganci, s jakou přehrávali, co měli stejně pouštěné z kompu. A bohužel, podobnou přeháňku předváděli Shobaleader One. Málokdo asi věděl, na koho vlastně jde - o tomto projektu Squarepushera se moc nemluvilo. Tak či tak, jedna věc je očekávání, druhá materiál na desce a třetí pak demonstrace. Překombinovaná, agresivní show, která měla jen máloco společného s chytlavými tracky z alba, nedávala smysl.
Mxm: Zklamání z toho, že den má pouze čtyřiadvacet hodin, a i když nejdete vůbec spát, protože smažíte na Ibize Alexe Kentuckyho, pořád je to zoufale málo. Shobaleader One? Jako kdyby si patnáctiletý metalista chtěl hrát na Star Wars. Samej Darth Vader, žádná muzika.
překvapení
Vesna: Překvapilo mě, že ani Snarky Puppy, ani Battles nezacházeli do extrémů a všechny možnosti opulentních sól vynechali ve prospěch srozumitelnosti. Také mě zaskočila polská kapela Dick4Dick, která se vlastně proměnila v osobu “super producenta”. Na youtube najdete jen “průměrné písničky”, poslední deska je ale plná trance dance pecek a publikum rozehřáté Tigou, vřelo. A přesto se zvládlo chovat slušně. Ve stanech nikdo nekouřil a nepronášel piva, nikdo neničil dřevěné lavičky ani nehlídaná lehátka, nikdo nešlapal po četných záhonech. Areál je tak působivý, že budí davovou ohleduplnost.
mxm: Překvapilo mě, že vedle Actresse, Kueda a Stara rzeka může člověk uklouznout i na karibském houseu. Alex Kentucky hraje očekávatelně pohodový letní house s nečekaně přirozenými mixy aneb když Angelo Badalamenti tancuje na zvukově neskutečně zaoblený, teplý, nepodbízivý, plážový, zdánlivě laxní, ve skutečnosti luxusní house. Elitáři všech zemí, poserte se. Areál Sztauwajery je tak působivý, jako když najdete domov, který jste nikdy nepoznali. Ohleduplnost je slovo, které platilo i tam.
typický festivalový fanoušek
Vesna: Na taneční muzice mě vždycky bavilo, jaké typy pojí. Zakomplexovaní pubescentní ajťáci, hipsteři, intelektuálové s knihami, ale také ti z posilovny, sportovci, kostyméři, pravověrci a zároveň modistky a stylisté, kteří brali hlavní spojnici mezi stagemi jako molo. Ti všichni se k ránu stávají jen součástí šťastně se vlnící soustavy. TNM je dokonalá hate free zóna: nezáleží na tom, kým jsi, záleží na tom, jestli chceš tančit.
mxm: A pokračuje to i dále, když jdou všichni spát. Jen se ta vlna rozlévá do dalších ulic a uliček. Potkáte vykalené partičky, nezřízeně se usmívající redaktory Radia Wave, nechápající Slezany a líbající se místní dobrodruhy, kteří nemají nikdy dost ani družby, ani tance. Ačkoliv atmosféra byla uvolněnější a rozpustilejší než na srazu příznivců jakýchkoliv kombinací MDMA, nikdy jste žádné dealery nepotkali a určitě to nebylo tím, že bychom se neptali (z publicistické zvědavosti). Po několika hodinách mizí rozdíly mezi národnostmi a v jistém smyslu i mezi pohlavími a lze mluvit o jakési unanimistické zkušenosti svého druhu. Kdo se nelíbá, není láska.
fotogalerii z festivalu hledejte tady
pohodlí
Vesna: Pohodlí na TNM chválím už leta. Vždycky se dbalo na dostatek posezení a tišších zákoutí. Každým rokem navíc organizátoři rozšiřují i možnosti zábavy okolo. Procházky na Nikiszowiec doplnila scéna u centra Zimbardo, dočasná výstava v Rondo Sztuki uctila Davida Bowieho a bylo možné nahlédnout i do koncertní haly NOSPR - jedné z akusticky nejlépě řešených hal na světě. Pomyslnou třešničkou na dortu byl sobotní festival ohňostrojů za městem. Dal se krásně sledovat třeba z návrší u bazénku s fontánkou nebo ze střech H&M buněk s bezpočtem houpacích sítí. Nekecám. A to pořád není všechno. Co se všechno napovídalo o ráji zvaném stanové městečko...
mxm: Koncertní hala NOSPR je něco, kam budete chtít vzít své děti, opravdu. Stejně jako je budete chtít vzít do areálu Slezského muzea, což je vždycky minimálně padesát procent toho, proč jet na Nowa muzyka. Novodobé destinace? Spíš schopnost investovat, unikátně navrhnout, postavit a udělat dramaturgii časoprostoru, aniž byste měli pocit, že někdo něco podcenil, zkurvil nebo rozkradl. Ne, některé věci u nás nejsou možné, ať jsem klidně sebenácek. Rozpačitý pocit můžete mít jen z toho, že si nedokážete vysvětlit, proč je na festival pouze jeden vchod/východ, když těch možností je díky celkovému situovaní asi padesát. Některým věcem ale v Polsku nemusíte nutně porozumět. A nepraktikují (oproti OFFu třeba) gastrozóny!
gastro
Vesna: Krása střídá nádheru a polské sierniki, dorty a quiche zase čerstvé bagetky a pirožky na sto způsobů. Pravda, jídlo, stejně jako pivo za pade, bylo krapet dražší, skvostně nazdobené a naservírované porce ale stály za to. Zapomeňte na umaštěné vany čínských nudlí - tady vládne duch designových bister. A že jich po městě vyrostlo! Na festivalu i mimo něj bylo z čeho vybírat a jen v areálu se dalo potěšit ve třech skvělých restauracích.
mxm: Nabídka i způsob prezentování laskomin je na úrovni food festivalů a s dívčí obsluhou to má takovou fotogenickou hodnotu, že už nikdy nepůjdete na hot dog, že už nikdy nebudete jíst ani pít nic, co není tak daleko jako třeba jazz Kamasiho Washingtona. Kokosový dortík v kongresovém centru spolu s kávou mi po nepřijatelném setu Shobaleader One vrátil chuť do života, jak se říká na severní Moravě: porno v hubě, bardzo sexy. Ekvivalent té vteřiny, kdy potkáte nejkrásnější holku na světě.
guilty pleasure, veselé historky
Vesna: Na TNM neexistuje guilty pleasure. (Tedy pokud nepočítáme nekonečné variace na tvarožníky, brownies a dortínky.) Každý umělec dává smysl a nic není mainstream. Existuje jen pleasure. Geniální DJs, bezpočet AV/VJ performancí, značně kýčovité scenérie nočního života, workshopy pletení květinových čelenek, popř. bezbolestně opuštěné sety třeba pro návštěvu muzea.
mxm: Alex Kentucky. Příště nebudu po dvanáctihodinovém festivalovém tahu tancovat dalších osm hodin bosý v písku na břehu rybníka a za vycházejícího slunce (ano, vycházelo celých osm hodin), ale budu tam tu druhou dvanáctku. Užaslé oči unavených nočních ptáků, kteří se k vám přidávají, je největší výhodou toho, když neberete tvrdé drogy. Drogy jsou špatné, víme. El sol se levanta lentamente y se puso aún más lento de café al día va a esperar para usted y le gusta bailar los delfines. Que acaricia su Alex Kentucky, Ibiza radio.
Tauron Nowa Muzyka 2016
18. - 21. 8. 2016
Slezské muzeum, Katovice
www.facebook.com/events/169398046731346
foto © Zdeněk Němec
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.