Fomas | Články / Reporty | 28.07.2020
Vlčkovický festival jsem zaregistroval už dříve hlavně díky originálním plakátům frontmana Trabandu Jardy Svobody. (Letos ho vystřídala Zdenka H. Převrátilová, která tu měla vlastní výstavu.) I podle programu jsem si vždycky říkal, že může jí o fajn akci, ale tím to končilo. Tentokrát mě zlanařil kamarád, prý je to „super fesťák pro celou rodinu“. Díky workshopům a doprovodným akcím program zaujal i mou ženu, takže bylo rozhodnuto. (Děti máme ještě ve věku, kdy jim hlasovací právo upíráme.)
Na místě jsme zapřemýšleli, jestli opravdu zakempovat v sekci pro rodiny, protože každý rodič malých dětí ví, že někdy je lepší, když na vás blijí ožralí než poslouchat řev rozdováděných spratků. Postavili jsme stan někde mezi. Ukázalo se to jako dobré rozhodnutí, za celou dobu nás nikdo nerušil.
První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci. Velký rozdíl oproti tradičním fesťákům byl i v důrazu na domácí stravu a místní pivo. Připojení k akci Čistý festival rovněž potěšilo, vratné kelímky sice letos kvůli covidu být nemohly, ale jinak se třídilo, co šlo. Zajímavé je i velké množství dobrovolníků, na kterých to celé stojí. Opravdu poznáte, jestli se o vás stará otrávený brigádník nebo někdo, kdo si jede akci užít. No a pozitivní je i to, že výtěžek jde na podporu pořádající obecně prospěšné společnosti Statek Vlčkovice.
fotogalerii z festivalu najdete tady
Program probíhal na střídačku mezi hlavní scénou ve stodole a přilehlým šapito, takže jednomu nemohlo nic ujít. (A díky zastřešení nebyl problémem ani sobotní déšť.) Dopoledne a odpoledne bylo zaměřené na rodinné aktivity, takže děti si užily oblíbené Buchty a loutky, rodiče si dali pár piv a pak se mohli přihlásit do fotbalového turnaje. Zároveň probíhaly workshopy, projekce a přednášky. Když jste si chtěli od ratolestí na chvíli odfrknout, v nedaleké Fořtovně byl k dispozici dětský koutek, kde k veselému křiku zahrála písničkářka Saša Niklíčková a bylo tu možné ochutnat třeba smažené červy na kari.
V podvečer pak děti v hraní vystřídaly kapely. Osazenstvo nadšeně aplaudovalo jak dobře známým jménům (Původní Bureš, Znouzectnost, Vasilův Rubáš, Živé kvety nebo Vypsaná fixa), tak těm téměř neznámým (Člověk krve, Magnum Jazz Bigband, Gondor Flames). Na žánry se ve Vlčkovicích moc nehraje, lidi sem jezdí hlavně kvůli atmosféře a užijí si prakticky cokoliv. Na páteční Znouzectnost jsem vytáhl do kotle i děti, aby kapelu tatínkova mládí konečně viděly naživo, a kupodivu jsme tu strkanici přežili. V sobotu jsem si pro změnu já poprvé poslechl Něco něco, kteří byli asi nejpříjemnějším hudebním překvapením celého fesťáku. V neděli už jen kus bohoslužby Ládi Heryána, na cestě z pole pak v díře urvat nějaké plasty pod autem a hurá domů.
VlčkoviceFest
10.-12. 7. 2020, Vlčkovice u Votic
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.