Fomas | Články / Reporty | 28.07.2020
Vlčkovický festival jsem zaregistroval už dříve hlavně díky originálním plakátům frontmana Trabandu Jardy Svobody. (Letos ho vystřídala Zdenka H. Převrátilová, která tu měla vlastní výstavu.) I podle programu jsem si vždycky říkal, že může jí o fajn akci, ale tím to končilo. Tentokrát mě zlanařil kamarád, prý je to „super fesťák pro celou rodinu“. Díky workshopům a doprovodným akcím program zaujal i mou ženu, takže bylo rozhodnuto. (Děti máme ještě ve věku, kdy jim hlasovací právo upíráme.)
Na místě jsme zapřemýšleli, jestli opravdu zakempovat v sekci pro rodiny, protože každý rodič malých dětí ví, že někdy je lepší, když na vás blijí ožralí než poslouchat řev rozdováděných spratků. Postavili jsme stan někde mezi. Ukázalo se to jako dobré rozhodnutí, za celou dobu nás nikdo nerušil.
První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci. Velký rozdíl oproti tradičním fesťákům byl i v důrazu na domácí stravu a místní pivo. Připojení k akci Čistý festival rovněž potěšilo, vratné kelímky sice letos kvůli covidu být nemohly, ale jinak se třídilo, co šlo. Zajímavé je i velké množství dobrovolníků, na kterých to celé stojí. Opravdu poznáte, jestli se o vás stará otrávený brigádník nebo někdo, kdo si jede akci užít. No a pozitivní je i to, že výtěžek jde na podporu pořádající obecně prospěšné společnosti Statek Vlčkovice.
fotogalerii z festivalu najdete tady
Program probíhal na střídačku mezi hlavní scénou ve stodole a přilehlým šapito, takže jednomu nemohlo nic ujít. (A díky zastřešení nebyl problémem ani sobotní déšť.) Dopoledne a odpoledne bylo zaměřené na rodinné aktivity, takže děti si užily oblíbené Buchty a loutky, rodiče si dali pár piv a pak se mohli přihlásit do fotbalového turnaje. Zároveň probíhaly workshopy, projekce a přednášky. Když jste si chtěli od ratolestí na chvíli odfrknout, v nedaleké Fořtovně byl k dispozici dětský koutek, kde k veselému křiku zahrála písničkářka Saša Niklíčková a bylo tu možné ochutnat třeba smažené červy na kari.
V podvečer pak děti v hraní vystřídaly kapely. Osazenstvo nadšeně aplaudovalo jak dobře známým jménům (Původní Bureš, Znouzectnost, Vasilův Rubáš, Živé kvety nebo Vypsaná fixa), tak těm téměř neznámým (Člověk krve, Magnum Jazz Bigband, Gondor Flames). Na žánry se ve Vlčkovicích moc nehraje, lidi sem jezdí hlavně kvůli atmosféře a užijí si prakticky cokoliv. Na páteční Znouzectnost jsem vytáhl do kotle i děti, aby kapelu tatínkova mládí konečně viděly naživo, a kupodivu jsme tu strkanici přežili. V sobotu jsem si pro změnu já poprvé poslechl Něco něco, kteří byli asi nejpříjemnějším hudebním překvapením celého fesťáku. V neděli už jen kus bohoslužby Ládi Heryána, na cestě z pole pak v díře urvat nějaké plasty pod autem a hurá domů.
VlčkoviceFest
10.-12. 7. 2020, Vlčkovice u Votic
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.