Články / Reporty

Dřevo až na kost - Damien Jurado

Dřevo až na kost - Damien Jurado

Jiří Akka Emaq | Články / Reporty | 15.06.2014

Když jsem se dozvěděl, že do Prahy přijede Damien Jurado, chvilku jsem se cítil jako náctiletá holka, které řekli, že přijede Justin Bieber. Pak mi samozřejmě došlo, že mám slovutný plnovous a hned jsem takové ty věci jako emoce a city zahnal do podvědomí. Taky mě zchladila informace, že přijede sám pouze s akustickou kytarou. Přesto jsem na Sedmičku vyrazil a není čeho litovat.

Skočil jsem pořádajícím A.M.180 na avizovaný začátek a byl tam už v sedm. Taková hloupost. Po osmé začali plést Sítě Honzové Kašpar (Obelisk of Light, ex-Pavilon M2) a Tomáš (Tomáš Palucha, ex-Thema 11). Nad sítí jednoduchých zasmyčkovaných kytarových riffů to vazbilo, houkalo a bzučelo. Enigmatický hlas sázel na hlukové básně a forma se usadila v experimentu jako ve stojaté vodě a ukázala nám, bez kolika spoluhráčů se ještě kapela dokáže obejít. Se smrtí krásných srnců si na své přišel i Ota Pavel, který denně vypil dvacet sladkých limonád a trpěl maniodepresivním rozdvojením osobnosti. Otázkou tedy je, proč z tolika českých kapel kape a ukapává tak mnoho zoufalství a smutku. A když už se snaží hrát vesele, proč jim to nejde? Jaké temné kouzlo obestírá českou kotlinu a utahuje kultuře smyčku kolem krku až balancuje na vratké stoličce z vyrvaných kořenů? Je to krásné, je to poetické, valí se to a graduje, přede to Sítě a pomalu se to zamotává a pořád je tam blues. Kdyby měl Johny Lee Hooker looper a delay, hrál by jinak?

Ano, těšil jsem se na Damiena Jurada s kapelou. Že tam pošle novou desku s ještě větším nasazením a naživo. Nu, přijel sám, vyprodané distro ovšem svědčilo o úspěchu jeho evropského tažení. Na začátek přehrál rozpačitě v jedné kouli písně z novinky Brothers And Sisters of the Eternal Son, jako by ani bez kapely nevěděl, co s nimi. Nejvíce utrpěla úvodní Silver Donna, na desce jednoznačný hit, ze které zbylo jen torzo, a vedly spíše pomalé balady z druhé půlky desky. Poté se uvolnil, promluvil k divákům a zbytek vystoupení patřil starším písním, do kterých se obul jako do starých papučí a ve kterých se cítil jistě a doma. Ve srovnání třeba s Karlem Plíhalem, který je pro mě, co se instrumentace akustických písní týče, jasnou jedničkou, je Damienovo vedení kytary strohé a minimalistické, ale nikoliv hloupé, a chybějící harmonie dokáže nahradit a rozprostřít svým všeobjímajícím hlasem.

Večer potvrdil, že vlna intimního až introvertního písničkářství stále ještě neutichla a rezonuje značným spektrem současné hudební scény.

Info

Damien Jurado (us) + Sítě
12. 6. 2014, Strahov 007, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace