Veronika Mrázková | Články / Reporty | 18.02.2020
Předskokanka Kristín Anna je úkaz, který má hlas pětileté dívenky. Najdou se zpěvačky, které se jí v některých polohách blíží - Joanna Newsome, Aurora, Björk. Kristín ale představovala svá niterní dramata hláskem tak tenkým a neartikulovaným, že si zaslouží vlastní kategorii. Běhy po klaviatuře, někdy prsty, jindy celými dlaněmi, a divoké vodopády tónů ji představily jako vynikající pianistku. Angličtina se ale v jejím provedení měnila na pohádkový, fantazijní jazyk, zpěv v podivné skřeky a vytí.
O to líbivěji zněl témbr hvězdy večera. Casper Claus, jako vždy se srdcem dokořán, v o číslo větším malířském saku, s knírem a kšandami, naplnil pódium nadšením. V Praze se prý konal jejich vůbec první zahraniční koncert a přijeli se rozdat. Začal zlehýnka, pomalu. Zpívá uvážlivě, táhle... především s dánskými texty se mazlí a dělá dlouhé pauzy. Vyniklo, že některé texty mají bez repetic stěží padesát slov. Tak nač spěchat?
Efterklang jsou mistři kontrastů. V některých skladbách notuje sympatický dlouhán jen do monotónních ploch s ozvěnou metliček, jindy neměla pětičlenná skupina daleko k rock'n'rollu. Střídaly se desky tam i zpátky - Supertanger, The Colour Not of Love, I Was Playing Drum, I Dine øjne... Tu jsme žasli nad Casperovým rozsahem, když sopránem dotahoval bubenici-sólistku, jindy nad neskutečně sexy basou Rasmuse Stoelberga, který za to tahal jako starý funkový mazák.
fotogalerii z koncertu najdete tady
U Havet lofter sig nás Casper poprvé zapojil do romantického refrénu. Uznal, že to skvěle zvládáme a on vlastně může jít. Během chichotání tak vystoupal na balkón a zmizel. Díky sdílnosti kapely na sociálních sítích se ale dalo rychle uhádnout proč. Na pódium se vydala devítka odvážných amatérských zpěváků, které Efterklang poptávali na každé zastávce aktuálního turné. A do té doby ještě krotké publikum už nezadržovalo žádné projevy euforie. Po sborové Hold Mine Haender a Cutting Ice to Snow se kapela začala loučit, konec se ale ani zdaleka neblížil. Připravili dalších pět skladeb a Casper konečně vstoupil mezi lidi. Dotázal se, zda se nám pořád ještě chce sedět, a my v mžiku do jednoho stáli v pozoru. Na to si dopřál dost času, aby se podíval desítkám lidí s vděčným úsměvem zpříma do očí.
Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc. Vyžaduje to ohromnou blízkost, důvěru a velkého ducha. A pardon, taky dostatečně dlouhý kabel, aby frontman férově navštívil i zadní řady divadla. Na úplný závěr pak vyšla "unplugged" do publika celá pětice, s hity Modern Drift a Alike. Casper ani nepotřeboval mikrofon. Hrály kuchyňské a masové kleště, foukací klávesová harmonika, shaker vajíčka, tamburína... Společným sborem jsme hlásili, že tato zkušenost "made us feel alike". A když jsme si při odchodu ze sálu celí rozechvělí štěstím mysleli, že už nic hezčího nezažijeme, Casper s Rasmusem společný zážitek korunovali při podepisování prodaného zboží, nejčastěji objetím či vyznáním díků. Bůh jim žehnej.
Efterklang (dk) + Kristín Anna (is)
15. 2. 2020 Divadlo Archa, Praha
foto © Martin Bambušek
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.