Anna Pleslová | Články / Reporty | 18.10.2015
Když Efterklang v únoru 2014 odehráli svůj The Last Concert, všichni se báli, co bude dál. Vypadalo to jako konec jedné z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších skandinávských kapel. Naštěstí se ze třech členů - zpěváka Caspera Clausena, basáka Rasmuse Stolberga a klávesisty Madse Brauera - zrodil nový projekt Liima. Přizvali si ještě slavného finského alternativního perkusistu Tatua Rönkköa, který s nimi ostatně bubnoval už na k tour k albu Piramida.
Liima je taková zvláštní kapela. Dávají si „soustředění“ po evropských městech, pořád někde koncertují, ale ještě nic nevydali. Ani singl. Zvuk je těžko popsatelný, alternativní ambientní elektronika s táhlým zpěvem, místy zvuky přírody a nejrůznějších věcí, jež nás obklopují. Vytvářejí koláž zapletenou do sebe, nic nevystupuje, nic nemizí. Nejblíže má jejich hudba k experimentálním počátkům Efterklang, ještě bez smyčců a velkého aranžmá.
V pátek se Liima zastavili i v pražské MeetFactory. Předskakovalo jim triphopové francouzské duo Overland Inn, dnes usazené v Praze, což znamenalo příjemný poslech dramaturgicky vhodné kapely. Liima nastoupili něco po desáté a Casper shodil bytelný řetěz se zámkem, do té doby pověšený na mikrofonu. Teprve teď se mohlo začít. Nástroje spustily, Tatu si bubnoval do elektro padů na žehlícím prkně, basák vysouval hlavu dopředu a dozadu jako želva, ale to pravé přišlo, až když spustil i Casper. Jeho hluboký charismatický hlas povyšoval hudbu Liima o další úroveň a zdařile evokoval Dead Can Dance a ikonické vokály Brendana Perryho. Dánové a Fin odehráli skvělý intimní koncert s nezapomenutelnou atmosférou. MeetFactory byla spíše poloprázdná, přeci jen je zatím zná málokdo, ale o to větší mělo vystoupení účinek. Jako secret gig pro pozvané.
Mezi songy prozradili, že se brzy chystají nahrávat album, a po tomhle koncertu vyšroubovali očekávání na maximum. Snad přijedou i s debutovou deskou.
Liima (dk) + Overland Inn (fr)
16. 10. 2015, MeetFactory, Praha
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.