Články / Reporty

Electropopoví Phantogram čili promluvy do duše

Electropopoví Phantogram čili promluvy do duše

Alena Bílková | Články / Reporty | 24.08.2017

Sarah Barthel s Joshem Carterem, tedy duo Phantogram, toho mají za sebou hodně. Zahostovali si na albu Miley Cyrus a spolupracovali s OutKast nebo Flaming Lips, jako předskokany si je krom řady klubových kapel vybrali takoví velikáni jako M83, Alt-J nebo Muse. Jejich aktuální deska Three navíc přináší hity, které by s klidem uživil stylový kavárník i dramaturg komerční rádiové stanice.

A hity své vystoupení taky zahájili – jmenovitě You’re Mine a Same Old Blues. Ačkoli má zpěvačka Barthel neoddiskutovatelný sex appeal, nedávala jej na odiv, zatímco Carter hrál ležérně v kšiltovce roli klidnějšího partnera. Svůj styl nazývají „street beat, psych pop“, civilní vystupování je pro ně příznačné. V zádech vozí silnou rytmickou sekci v podání dalších dvou muzikantů a přes všechnu elektro spoušť, kterou pálí z pódia, je v písních znatelný vliv jejich vzorů – The Beatles.

fotogalerie z koncertu tady

Střet mužské a ženské energie na stagi slibuje zajímavou podívanou, nabízí se srovnání se známějšími The Naked and Famous a The Kills. Z Barthel a Cartera ale čiší především přátelství a symbióza, což bylo patrné i během popisu tragédie, kterou Barthel přednesla ztichlému sálu a která je oba spojuje (promluvila o své sestře a nejlepší přítelkyni Cartera, která ukončila život sebevraždou). Apelovala na publikum, ať nepřehlíží příznaky depresí u svých blízkých, a zároveň řekla, že být občas smutný je dobře, protože pouze tak zůstáváme lidmi. Na což hudebně navázali skladbami When I Am Small a Cruel Cruel World.

Phantogram, ozářeni tepajícími paprsky reflektorů, které často nechali klouzat po lidech, ze sebe vydali ten večer maximum. Kromě energického zpěvu, rapu a hry na kytaru plné chytlavých melodií, ukázali i svou nejintimnější stránku, což se nevylučuje s tím, aby u nás napříště neutáhli i větší prostor. Jeden z nejsilnějších koncertů tohoto roku.

Info

Phantogram (us)
22. 8. 2017 Palác Akropolis, Praha

foto: Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace