Články / Reporty

Extáze s Tortured Soul

Extáze s Tortured Soul

Anna Mašátová | Články / Reporty | 14.03.2014

Na festivalech objevíte ledajaké poklady, málokdy však bývá, aby se v Čechách nepříliš známá kapela změnila z festivalového nováčka v pravidelně vracející se stálici. To se podařilo americkým Tortured Soul, kteří roku 2011 nadchli publikum Colours of Ostrava a od té doby jsou jedním z každoročních programových taháků pražského Lucerna Music Baru.

Čekání na začátek koncertu bývá otravné a kdyby se v Čechách začal konečně dodržovat harmonogram, návštěvníci by se nezlobili. DJ Robot, který zkracoval dlouhou chvíli, se sice snažil, seč mohl, lidi ale přišli kvůli bandu a v bocích se tak symbolicky pohupovalo jen pár jedinců toužebně upírajících oči k backstagi. Tortured Soul tentokrát nepřivezli jen nové album s názvem Undercover Remixes, ale taky nečekanou náhradu za klávesistu Ethana Whitea. Vedle frontmana a bubeníka Johna-Christiana Uricha a basáka Jordana Scannelly se objevil Isamu McGregor. Záskok dopadl skvěle, ale jak mohl při tropické teplotě panující v klubu hrát v kulichu, zůstává záhadou. Jinak mají styl, elegance bílé košile a kravaty dokáže nejen dámské části publika nachystat pár divokých snů. Kouzlo kapely ovšem spočívá v brilantních koncertech, kdy vás zalije vlna stěží popsatelné energie.

Když už Tortured Soul začnou, věřte, že nástroje pustí z ruky až s poslední písní. Žádné pauzy ani proslovy mezi jednotlivými skladbami nehrozí, jednotlivé kusy na sebe v rychlém sledu navazují jen s pomocí melodických mostů. Chlapci nenechají vydechnout ani vteřinu, brzy se line pot jak z lidí pod pódiem, tak z kapely. Urichovu zběsilost letos nevydržela blána virblu, během opravy dostali Scannella s McGregorem – hudební kolegové i mimo Tortured Soul – prostor k improvizaci. Říká se, že basa tvrdí muziku, Scannellova baskytara svým melodickým brumláním nekompromisnost bicích spíše zjemňuje. Směsice popu, soulu, funky i acid jazzu s Christianovým zpěvem doplněným Jordanovým vokálem funguje dokonale, pochvalně se o triu vyjadřují i hvězdy jako Lenny Kravitz, Stevie Wonder nebo Carl Cox.

Na kontě mají dvě řadové desky, s oblibou vydávají singly, za jedenáct let jsou písně notoricky známé a hity zvládne odzpívat publikum téměř samo. Od úvodní Always in Heaven When I'm with You přes Home to You, Drink Tix, Special Lady až po závěrečný přídavek How's Your Life to šlape tak, že by švýcarští hodináři bledli závistí. Kapela se vrátila jen jednou a na další hraní už se zlákat nenechala, ale osobní přístup k fanouškům vše vynahradil. Poklábosit s trojicí nebo ji vylákat na drink není žádná dřina, Prahu Tortured Soul milují a považují pomalu za domov, rok od roku si taky rozšiřují českou slovní zásobu.

Třetí deska je prý na spadnut a konečně se tak dočkáme nahrávky v aktuální sestavě. Jaro je v Praze ve znamení Tortured Soul a dá se předpokládat, že za rok se s nimi opět probereme ze zimního spánku. Hudebně-taneční extáze zaručena.

Info

Tortured Soul (usa)
11. 3. 2014, Lucerna music bar, Praha

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace