Anna Mašátová | Články / Reporty | 14.03.2014
Na festivalech objevíte ledajaké poklady, málokdy však bývá, aby se v Čechách nepříliš známá kapela změnila z festivalového nováčka v pravidelně vracející se stálici. To se podařilo americkým Tortured Soul, kteří roku 2011 nadchli publikum Colours of Ostrava a od té doby jsou jedním z každoročních programových taháků pražského Lucerna Music Baru.
Čekání na začátek koncertu bývá otravné a kdyby se v Čechách začal konečně dodržovat harmonogram, návštěvníci by se nezlobili. DJ Robot, který zkracoval dlouhou chvíli, se sice snažil, seč mohl, lidi ale přišli kvůli bandu a v bocích se tak symbolicky pohupovalo jen pár jedinců toužebně upírajících oči k backstagi. Tortured Soul tentokrát nepřivezli jen nové album s názvem Undercover Remixes, ale taky nečekanou náhradu za klávesistu Ethana Whitea. Vedle frontmana a bubeníka Johna-Christiana Uricha a basáka Jordana Scannelly se objevil Isamu McGregor. Záskok dopadl skvěle, ale jak mohl při tropické teplotě panující v klubu hrát v kulichu, zůstává záhadou. Jinak mají styl, elegance bílé košile a kravaty dokáže nejen dámské části publika nachystat pár divokých snů. Kouzlo kapely ovšem spočívá v brilantních koncertech, kdy vás zalije vlna stěží popsatelné energie.
Když už Tortured Soul začnou, věřte, že nástroje pustí z ruky až s poslední písní. Žádné pauzy ani proslovy mezi jednotlivými skladbami nehrozí, jednotlivé kusy na sebe v rychlém sledu navazují jen s pomocí melodických mostů. Chlapci nenechají vydechnout ani vteřinu, brzy se line pot jak z lidí pod pódiem, tak z kapely. Urichovu zběsilost letos nevydržela blána virblu, během opravy dostali Scannella s McGregorem – hudební kolegové i mimo Tortured Soul – prostor k improvizaci. Říká se, že basa tvrdí muziku, Scannellova baskytara svým melodickým brumláním nekompromisnost bicích spíše zjemňuje. Směsice popu, soulu, funky i acid jazzu s Christianovým zpěvem doplněným Jordanovým vokálem funguje dokonale, pochvalně se o triu vyjadřují i hvězdy jako Lenny Kravitz, Stevie Wonder nebo Carl Cox.
Na kontě mají dvě řadové desky, s oblibou vydávají singly, za jedenáct let jsou písně notoricky známé a hity zvládne odzpívat publikum téměř samo. Od úvodní Always in Heaven When I'm with You přes Home to You, Drink Tix, Special Lady až po závěrečný přídavek How's Your Life to šlape tak, že by švýcarští hodináři bledli závistí. Kapela se vrátila jen jednou a na další hraní už se zlákat nenechala, ale osobní přístup k fanouškům vše vynahradil. Poklábosit s trojicí nebo ji vylákat na drink není žádná dřina, Prahu Tortured Soul milují a považují pomalu za domov, rok od roku si taky rozšiřují českou slovní zásobu.
Třetí deska je prý na spadnut a konečně se tak dočkáme nahrávky v aktuální sestavě. Jaro je v Praze ve znamení Tortured Soul a dá se předpokládat, že za rok se s nimi opět probereme ze zimního spánku. Hudebně-taneční extáze zaručena.
Tortured Soul (usa)
11. 3. 2014, Lucerna music bar, Praha
foto © Tomáš Moudrý
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.