Veronika Mrázková | Články / Reporty | 05.04.2022
Přesně o půl deváté se začal celý Dock mohutně otřásat a proběhla rázná zkouška posílené aparatury. Z pódia trčelo nezvyklé množství kabelů a jako frontmanka tu stála panna s obrazovkou místo hlavy. Co to? Cybergrounds, které jsme mnozí viděli poprvé v životě, nás zaskočili. Pětapadesát minut kombinace rocku, punku, Ventolina, Papalescua a dubstepu nám málem ukroutila hlavu.
„Dlouho jsme hledali zpěvačku s odpovídajícím, dostatečně lidsky znějícím hlasem, která zvládne vše, co potřebujeme. Pak jsme si uvědomili, že co si člověk neudělá sám... Říkáme jí Otylka, podle Otýlie Vranské. Stejně jako ona se vejde do dvou kufrů,“ uvedl velmi korektně krátkovlasou kyber-krásku s robotickým hlasem a punčoškama baskytarista. Na obrazu se střídala její jemná mimika s projekcemi vtipných smyček a koláží - za to připišme body navíc. Další přičítám za pěkně řízného bubeníka, obdivuhodnou sadu midi kláves a kontrolerů a taky za intervence živých nástrojů, třeba foukací harmoniky nebo saxofonu.
Cybergrounds tvoří tři ajťáci s hudební minulostí v jazzu, punku a ska. Všechno, co umí, patinují elektronikou, hrají přesně, neurvale a zběsile. Mezi skladbami se najde třeba i fyzikální triptych, berou si na paškál těžká společenská témata: zbraně, televizní soutěže nebo AI. „Máme tady s sebou cédéčka, můžete si je zadarmo vzít.“ Z desky bych je skoro nepoznala, ale aspoň už jsem pochopila, proč říkali na koncertě „písničky“ - linka zpěvu přes hlukovou stěnu kolikrát nepronikla, na nepoměrně plošší nahrávce už rozeznáte i text.
Jsou to hračičkové. Na Facebooku vás jako vstupní komentář uvítá: „Drazí přeživší, Titanic se potápí, bárka jde ke dnu... no však to dál znáte. Ale nebyli bychom to my, kdybychom si pro lidstvo nepřipravili něco pro zpříjemnění posledního vzdorovitého zabublání cestou do výlevky.“ Komentář uvozuje záznam skladby Tju s neodolatelně vtíravou melodií.
Ten večer hráli také Bratři. Přísný set z nového materiálu proběhl bez překvapení. V hřmotu perfektně šlapajícího stroje ti zdatnější zaslechli také čerstvý, aprílový singl, jiné fanoušky zajímaly hlavně obrátky - chce to obnovit pravidelné Techporty. Navíc nechat se strhnout citelně natěšeným publikem pod novým pódiem bylo snadné, větší v tomto případě znamená lepší. Ti nejvytrvalejší se pak přemístili dolů do Otvoru, kde se v totálně vydýchaném a ztemnělém sklepení nechali ždímat dvojicí Phil Lemon. Tam já už jen opatrně nahlídla. Je třeba více trénovat. Další vřava nás čeká s Midi Lidi už na konci měsíce.
Cybergrounds + Bratři + Phil Lemon
1. 4. 2022 Dock, Ostrava
foto © Jan Lapčík
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.