keša | Články / Reporty | 04.08.2014
Diva nemusí nutně znamenat zlou a zákeřnou ženskou, které jde jen o vlastní blaho. O tom nás přesvědčila Greta Garbo ve filmu Žena beze studu, který dle literární předlohy zrežíroval Američan Clarence Brown v roce 1928.
Hudební doprovod obstarávají dva muzikanti. David Straka piano a klávesy, perkusemi doprovází další z Bratrů Orffů František Škrla. Greta Garbo je nepřekonatelná, mohla by celých devadesát minut jen stát před kamerou a taky by to stačilo. Duo čerpá z její krásy, v hudebním projevu velice skromní, a přesto efektní, neskutečná melancholie se nese celým filmem. Jen diváci ví, že dnešní femme fatale je největší klaďas na světě.
Na přítomnost hudebníků zapomínám už po pár minutách. Piano teskní s hrdinkou, pomalé akordy, doznívání tónů, vše bez nejmenšího překlepu, čistý přednes, který citlivě koresponduje s plátnem. Perkuse se omezí na pomalé hlazení činelu, škrábáním na blánu bubnu reagují na konkrétní momenty filmu. Greta Garbo v roli Diany najednou onemocní, pianista přejde z klavíru na klávesy. Ty zahalují film do chmurnější atmosféry, zvuk je téměř orchestrální, klávesy hrají dlouhé tóny, ve vzduchu je napětí. Střídání piana a kláves je přirozené, muzikanti reagují na tragédii drobnými detaily, ale i opakováním motivů přiřazeným jednotlivým prostředím a charakterům.
David Straka a František Škrla mě svým doprovodem dojali. A když při automobilové nehodě umírala Greta, měl jsem namále. Tento doprovod si zasloužil nahrát a rozesílat jej s DVD.
Žena beze studu (hudební doprovod: Bratři Orffové)
1. 8. 2014, Kino Hvězda, Letní filmová škola, Uherské Hradiště
www.lfs.cz
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
