keša | Články / Reporty | 30.07.2014
Dnes němý film představil Astu Nielsenovou. V roli, kterou představovala ve filmu Lulu režiséra Leopolda Jessnera z roku 1923, už nebyla ani tak divou jako děvkou.
Tomáš Vtípil startuje samply z laptopu. Šumění, ruchy, dlouhé rozostřené plochy. V ten moment ještě sleduju plátno, kde Lulu ničí prvního chlápka. Pak se ale pan multiinstrumentalista pouští do dění boucháním na elektrický buben, šepoty do mikrofonu a nekontrolovanými údery do piána. Má pozornost se z plátna přesouvá na hudebníka. Začíná show s neurotikem v hlavní roli. Jedna ruka na laptopu, druhá na piánu, mlaskáním do mikrofonu reaguje na obrazy filmu. Prásk do klaviatury! Lulu si pomalu vyřizuje účet s dalším manželem, Vtípil si bere housle, pak píšťalku, zvuky smyčkuje a mění dynamiku.
V druhé polovině filmu ustupují z hudební improvizace samply a ničivou silou je živé smyčkování, které se i přes používání akustických nástrojů nese dál v duchu industriální elektroniky. Vtípil bubnuje na své tělo dlaněmi, paličky dopadají na strunění piana, změť zefektovaných houslí s ostrými údery do stolu přerůstá v noiseový projev, Lulu ničí třetího manžela. Dívám se ke dveřím, kolik diváků opouští sál, bubínky jsou vystaveny velkému náporu. Při brutálním pískotu jak z dlouhé zpětné vazby to pár lidí balí. Film se blíží do finále a když si jde stín fízla pro vražedkyni, Vtípil zesiluje mixák na maximum. Opona padá, ale on hraje dál. Mám chuť stát v přední řadě a kývat hlavou do rytmu.
Vtípilův teror udělal z filmu frašku. Donutil mě smát se, i když na plátně nebylo nic k smíchu. Šlo o doprovod zcela jiného druhu, audiovizuální show a live performance chovance psychiatrické léčebny. Noise bez hluchých míst.
Lulu (hudební doprovod: Tomáš Vtípil)
29. 7. 2014, Kino Hvězda, Letní filmová škola, Uherské Hradiště
www.lfs.cz
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.