Články / Reporty

Film a živá hudba: Rozmary osudu vs. Zrní

keša | Články / Reporty | 02.08.2014

Rozmary osudu zrežíroval v roce 1919 Američan Cecil B. DeMille. Do hlavní role obsadil Glorii Swanson, herečku, z níž udělala jediná scéna tohoto filmu hollywoodskou ikonu.

Snímek představuje hrdiny filmu. Kapela Zrní přizvukuje melancholicky, občas s hořkou příchutí, která povznáší těžkopádný úvod filmu. Zpěvák doplňuje delay kytaru, housle, basu a bicí éterickým vokálem beze slov. Scéna se mění a obyvatelstvo sídla vyjíždí lodí na moře. Nepozornost, útes, díra v lodi. Zrní se z melancholie dostávají do ryze rockového polohy, hudba sílí, rytmus je stále rychlejší. Kapela s plátnem v zádech sleduje film pomocí zrcadla. Záchranný člun je spuštěn, posádka zachráněna. Vlny se tříští o útes a Zrní k nim skutečně šumí. Občas doplní herecké dialogy mluveným slovem zpěváka, který někdy zavadí o pravý smysl vět, jindy si z filmu dělá žerty, improvizuje. Sál se baví, z dramatu se stává komedie, snad i fraška, ale roztomilá.

Z posádky jsou trosečníci, společenské postavení je to tam. Komorník a služka už nejsou spodina, příroda má jiné zákony. Zrní reagují na dění bezprostředně, pracují s tichem tam, kde postrádá logiku. Gradují krásnou postrockovou melodií v místě, kde trosečníci rozdělávají oheň a hádají se, naopak milostnou scénu, moment přerodu divy na obyčejnou milující holku, doprovází unylou rockovou vybrnkávačkou. Dlouhé scény kralování a lovu jsou bez nápadu a nudí. Mluvené slovo daleko více než v první polovině film uráží. Někdy vtipně, jindy trapně. Je to balanc na hraně. Návrat zpátky do děje nastává až v odbočce do Babylonu, lehce orientální motivy opět slučují obraz a zvuk. Lev se vrhne na Glorii.

Zrní nedostali snadný film. Scény byly povětšinou dlouhé a nudné, stopáž snímku se blížila dvěma hodinám, což zpěvák neopomněl ještě v jeho průběhu vtipně nahodit. Měl jsem ale pocit, že kluci viděli jen prvních třicet minut a zbytek nechali náhodě. Každý hudební doprovod je originál, tady neexistují žádná pravidla, nechť je veselohra tragédií a naopak. Improvizace nebo přesný opis? To není důležité. Jen zvuk by měl patřit ke kopii.

Info

Rozmary osudu (hudební doprovod: Zrní)
31. 7. 2014, Kino Hvězda, Letní filmová škola, Uherské Hradiště
www.lfs.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace