Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 30.07.2016
Letošní podoba sekce Film a živá hudba na Letní filmové škole v Uherském Hradišti se zaměřila na ranou éru sci-fi a poskytla více než kdy jindy příležitost velkému množství relativně neznámých hudebních formací. Ukázkovým příkladem byla instrumentální dvojka Alphones, která do programu sekce přibyla až na poslední chvíli, ale předvedla do detailů promyšlený doprovod bez nejmenší chyby.
Němý film Velezrada z roku 1929 se zabývá dodnes aktuálním tématem střetu dvou velmocí, které si navzájem hrozí vyhlazením, zatímco v pozadí tahají za nitky chamtivé zbrojařské firmy. Nejedná se však ani zdaleka o tradiční sci-fi napěchované spoustou futuristických propriet jako vesmírné lodě, laserové zbraně nebo cestování v čase. Děj filmu se naopak odehrává v tehdy nepříliš vzdálené budoucnosti 50. letech, kdy zdařile předpovídá vývoj světa a technologií. Právě naprostá uvěřitelnost a absence nechtěně humorných pasáží je jednou z nejsilnějších zbraní tohoto snímku.
Hudební doprovod stejně jako film začínají zprvu nenápadně, kdy se decentně prolíná basa, lehké údery bicí a několik elektronických zvuků. Jakmile se však zjeví sugestivní vize bombardování newyorských mrakodrapů a kapela spustí mathcoreový nářez, dostaví se ono pověstné mrazení v zádech. Podobně emociálně vypjatých momentů předkládá film ještě několik, kdy vrchol představuje davová scéna na letišti, na kterém statečné ženy oděny v bílém brání vzlétnutí stíhaček. Vzhledem ke stopáži krátce přes hodinu, snese dynamika filmu srovnání i se současnou produkcí.
Vážné pacifistické vyznění snímku naštěstí odlehčilo také několik vtipných vsuvek. Jako píseň míru byla zvolena Lennonova hymna Give Peace A Chance a do posledního místa zaplněné kino si vystřihlo sborový zpěv. Něco takového můžete zažít pouze na Letní filmové škole.
Film a živá hudba: Velezrada vs. Alphones
Velezrada / High Treason (Maurice Elvey, 1929)
29. 7. 2016 Kino Hvězda, Uherské Hradiště
www.lfs.cz
foto © Karolína Tomečková
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.