redakce | Články / Profily | 04.05.2016
Italská scéna tvrdých kytar ráda a také velmi osobitým způsobem koketuje s psychedelickými a jinak omamnými náladami. Důkazů je k nalezení bezpočet, za všechny jmenujme alespoň kapely OvO nebo Ufomammut. Na začátku toho všeho – a dodnes také v čele – stojí experimentální trio Zu. To funguje již od roku 1997, když zlomovým byl rok 2009, kdy vydali ceněné album Carboniferous.
Jejich originální amalgám hardcoru a free jazzu nemohl zůstat nepovšimnut všeumělem Mikem Pattonem, který se sice globálně proslavil crossoverovými Faith No More, zůstal však věrný svým kořenům věčného experimentátora. A tak se vedle jiných spřáhl právě se Zu, jejichž album nejen že vydal na svém labelu Ipecac, ale také na něm hostoval. Mnozí si pamatují též společný pražský koncert. Od té doby Zu ušli další kus cesty a dnes se v jejich případě nemusíme bát přízviska legenda.
V loňském roce Zu navázali na četné spolupráce (vedle jiných s Eugenem Robinsonem z Oxbow anebo industriálními hiphopery Dälek) a vydali další dlouho očekávané řadové album Cortar Todo. To opět dokazuje, že doširoka rozkročený zvuk Zu nezná omezení a že na první pohled radikální chaos je pevně zakořeněn v tradicích. Neuchopitelná kapela, která následuje radikálnost math metalu, ale nebojí se ani elektroniky. Ne nadarmo mezi své oblíbené desky loňského roku sami Zu zařadili jak křehkou Laurie Anderson, tak zběsilé Lightning Bolt a legendární Coil.
Přední experimentátor John Zorn o Zu říká, že jejich „silná a expresivní hudba snadno spláchne většinu ostatních kapel“, zatímco recenze renomovaného serveru The Quietus jejich poslední album popsali jako nahrávku „která vás pohltí, ať už chcete, nebo ne“.
Hudba Zu je nejen díky netradičnímu nástrojovému složení baskytara – bicí – baryton saxofon nevyzpytatelná, hypnotická a za všech okolností originální a úderná. Zu jsou jako ušlechtilá trojhlavá bestie, která si získá každého, kdo se nebojí zběsilé hudby. Do Ostravy přijedou v sestavě baryton saxofonista Luca Mai (který dále působí v „exotických“ Mombu), baskytarista Massimo Pupillo (jemuž zrovna vyšel debut jeho experimentálního dua Laniakea) a bubeník Tomas Järmyr.
www.zuism.net
www.facebook.com/vajrazu
Colours of Ostrava 2016
14. - 17. 7. 2016
Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
www.colours.cz
www.facebook.com/colours.of.ostrava
Jan Krejča 05.08.2024
Nepotlačovat emoce, touhy, ani chuť po zvukové dekonstrukci. Ve středu společně s Lakoon v Bike_Jesus.
Jiří Moravčík 08.07.2024
Tak jak ho podle něho Pánbůh umístil do nepatřičného těla, je mu těsné i flamenco a než by se jeho pravidly nechal omezovat, identifikuje se jako ex-flamenco. Letos na Colour…
Jan Krejča 29.06.2024
Každá osobnost bývá potomkem svého díla, každá osobnost bývá poměřována silou charizmatu. Ne každá však dosáhne ideální kumulace zkušenosti, přehledu a nadčasového přístupu v pozdějším věku.
redakce 22.03.2024
Hutné a pestré taneční rytmy doplňuje industriální produkce i jasně psychedelické poselství, daleko nejsou karibští experimentátoři a rukodělná elektronika Nyege Nyege.
redakce 21.03.2024
Projekt, za kterým stojí někdejší srbský kulturní publicista, bývalý člen noiserockové kapely Klopka za pionira a dua Pamba Vladimir Lenhart.
redakce 20.03.2024
Její rýmy vždy krájející správný beat s precizností skalpelu jsou jedním z nejvýraznějších exportních produktů Hakuna Kulala po boku dalších raperek jako MC Yallah.
redakce 20.03.2024
Pětice pokračuje v ADHD produkci scény okolo klubu Windmill (Black Midi, Squid), tamní kapely se nerozpakují mixovat téměř cokoli, co projde kolem nich.
redakce 19.03.2024
Fenomén anatolské psychedelie pronikl do širších kruhů před více než dekádou, skupiny jako Baba Zula jej prosadily mezi hudební fajnšmekry.
redakce 18.03.2024
Jejich improvizovaný, konfrontační způsob hraní v propojení s mluveným slovem je zbaven jakékoliv abstrakce a místo toho volí formu jasného, ritualistického apelu plného hněvu.
redakce 18.03.2024
Za jemnými elementy R&B, jazzu a neosoulu nasátými něžností a křehkostí na míru Lauryn Hill se skrývá prosté motto „be free. be kind“.