Martin Řezníček | Články / Reporty | 14.08.2016
Debaty o počasí jsou vždy poněkud banální, na festivale však bývá počasí alfou i omegou všeho dění. Srážky letos naštěstí nezahrozily ani druhý den, takže po MØ dostal druhou šanci i Netsky. Celému dni dominovala elektronická hudba, indie a Belgičané.
První z výrazných Belgičanů byla elektro/indie skupina Oscar and the Wolf, v čele se zpěvákem Maxem Colombiem. Ten přišel v teplákách a rozevláté košili a na pódiu předváděl roztodivné tance, člověk už už čekal estrádní projev. Nic nemohlo být dál od pravdy: písně Oscar and the Wolf jsou plné křehkých emocí, které Colombie plně prožívá, a k jeho zastřenému hlasu takovéto ladění sedí dokonale. Přesto, že písně jsou velmi melancholické, nepůsobí Oscar and the Wolf introvertně, naopak její členové se upřímně radují společně s publikem.
Vyhlížené bylo vystoupení moderně folkových Milky Chance, kteří dobyli svět rádiovkou Stolen Dance. Ta na Grapu zazněla na konci setu a sklidila očekávané ovace. Vrchol však představovala skladba Loveland, kdy zpěvák pootevřel ventily a sympaticky se rozeřval. Jinak byl koncert spíš příjemným překvapením než neopakovatelným zážitkem.
Dalšími aktéry na hlavní stagi byli londýnští Bloc Party. Ti zažívají po vydání alba Hymns návrat na koncertní pódia, bývalé formy o několik let nazpátek ale zatím nedosahují. Lehká rozpačitost (že by kvůli vlažnému přijetí?) byla znát hlavně v první třetině koncertu. Posluchači se chytali u starších vypalovaček, což je ovšem v rozporu s tím, kam se Britové s aktuální deskou vydávají, a tak jen doufejme, že se nestanou svým vlastním revivalem. Vystoupení Bloc Party v paměti dlouho nezůstane.
Naopak tomu bude u druhého belgického želízka v ohni, drumandbassového producenta Netskyho, kterého si návštěvníci Grapu budou pamatovat ještě dlouho. Set odehrál ve formaci Netsky Live, tedy s podporou kapely a živého zpěvu – a bylo to znát. Od začátku do konce se publikum dařilo držet v pohybu, někde na hranici euforie a vyčerpání – tady odvedl skvělou práci hecíř Script MC. Neuvěřitelný výkon podal bubeník i sám Netsky, obestavěný hradbou z kláves. Tracky odehrané společně se zpěvačkou Emeli Sandé pak patřily k vrcholným momentům. Na závěr zazněla píseň Rio, která pro většinu lidí ukončila povedený 6. ročník Grape festivalu.
Grape Festival 2016
13. 8. 2016 letiště, Piešťany
foto © Filip Kůstka
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.