Články / Reporty

Hrnky, kam se podíváš (Krepsko v NoDu)

Hrnky, kam se podíváš (Krepsko v NoDu)

Dominika Prokopová | Články / Reporty | 25.02.2015

Ač právě probíhá třináctý ročník festivalu nového divadla Malá inventura a třináctka jim rozhodně smůlu nepřinesla, ve velkém stylu se obvykle slaví kulatější čísla. A Malá inventura už na svém hrbu jednu kulatou desítku má. Stejně jako Mad Cup of Tea divadla Krepsko. A tak se díky oslavné myšlence do Prahy toto legendární představení vrátilo. Linnea Happonen a Mayim Alpert nám nalili šálek čistého čaje garantované finské kvality.

Blonďatá dívka v zelené hučce a padnoucích holinkách do barvy šlape na kole o sto šest. Na kole, které se vznáší nad zemí, stejně jako její mysl. Dříve nebo později ale seskočí a potká se se zemí. A na takové zemi může čekat uzavřený kavárník, který nemusí mít pochopení pro vzdušné zámky, protože je zcela koncentrován na svou misi – dát té duchem nepřítomné panence čaj. Všude kolem je to samý šálek, hrnek a hrníček, které jsou shromážděny v prosvětlené dřevěné kredenci, jež má seshora speciální závaží. Muzikantský ansámbl ve složení Jan Kalivoda, Lukáš Teklý a Mayim Alpert hudebně doprovázejí a atmosféricky podbarvují celé představení. Když konečně dojde na přestávku, můžou chytat hrnky, prozpěvovat do konvice a vystačit si s talířkem místo trsátka.

Režisérka Linnea Happonen vycházela ze stereotypů, které jsou přisuzovány její vlasti, Finsku. Je to země kávomilců, sebevrahů a milovníků tanga. A z toho všeho byla vytvořena poetická směs, která po zalití vroucí vodou vyvolává silné dojmy. Soustředěný muž obkládá šálky ženu, která se stala součástí jeho světa, a ona, bezradná, se bojí pohnout. Přijdou ale chvíle, ve kterých se dokážou sladit tak, jako dva hrníčky ze stejné soupravy. Lina na čajových šálcích tančí s Pauem (Pau Zabaleta i Llauger) tango a souhra se konečně dostavuje. Ovšem nic není natrvalo… Melancholická dívka se lehce pohupuje na hrazdě, pohroužená sama do sebe, a nezdolný kavárník servíruje dál a dál. Čaj se ale rozlije tak snadno, jako se z houpačky může stát smrtonosná smyčka. Když dívka, připomínající Alenku v říši divů na čajovém sedánku s Kloboučníkem, hraje na harmoniku, dává svým smutným výrazem tušit, že to může být píseň labutí. V jednu chvíli jsi tu a v té následující zbude jen obrys těla lemovaný čajovým servisem. Bezradný muž nasedá na kolo své přítelkyně a dává zpětný chod. Ač životní běh nepředhoní, může se odevzdat vzpomínkám a na chvíli pobýt ve světě, ve kterém ona byla tak často…

Premiéra divadelního čajového dýchánku proběhla v dubnu roku 2005 a je dobře, že se stále obnovuje. Krepsko je jedinečné, celá léta si vytváří vlastní divadelní jazyk a tvoří v duchu osobitého cirkusového poetismu a ti, kteří ho už viděli, to vědí. A ti z vás, kteří ještě neměli tu čest, nechť se dostaví v prvních dvou březnových dnech do Divadla Archa, aby mohli shlédnout hned dvě jejich představení. Rusko-polsko-finsko-českou pikantérii Polské tango pro tři a výtvarně divadelní Fragile na motivy Skleněného zvěřince od Tennesseeho Williamse. Na viděnou.

Info

Krepsko: Mad Cup of Tea
Festival nového divadla Malá Inventura, 19. – 25. 2. 2015
20.2.2015, Experimentální prostor NoD, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace