Hujo: nasáváme Chicago a pliveme zvuky současnosti

Hunter Husar a Josh Johannpeter spolu začínali v dnes už zaniklé kapele Mahjongg, nyní chicagští muzikanti experimentují pod hlavičkou Hujo. Stopy analogového zvuku se v jejich hudbě snoubí s vlivy chicagského housu a juku. Jak by ale sami popsali svoji tvorbu a jak je ovlivnila kapela Cabaret Voltaire, v jejíž společnosti teď zakončí průběžný brněnský festival Itch My Hahaha?

Ve vaší hudbě se mísí mnoho žánrů a vlivů a je opravdu složité ji nějak definovat. Jak ji vidíte vy?
Pocházíme z Chicaga, hudebně nejrozmanitějšího města na světě. Děláme jen to, že vyjdeme do ulic a posloucháme zvuk bezpočtu kultur, jak do sebe pod vlivem silné hyperglobalizace naráží. A pak je jednoduše vyplivneme zpět ve formě hudby. Rádio v autě, jenž týrá gumy, oslava narozenin od vedle, zvuky mobilních telefonů, vlaků, lidí hulákající na ulicích. Proč se tedy nepodívat na město jako na celek? Nejvíce nás ale stejně ovlivnil střet evropských a afrických kulturních tradic. Takže když se někdo ptá, do jakého že žánru patříme, většinou si vymyslíme nějaké dementní označení typu „hard-edged world dance music” nebo „Midwestern Euro trash”. Tohle označení se nám vlastně docela líbí.

V Brně budete vystupovat na stejné akci jako Cabaret Voltaire. Jak zásadní kapela to podle vás je a jak ovlivnili přímo vás?
Byli pro nás velmi důležití a vlivní, stejně jako pro mnohé jiné umělce z chicagské scény. Líbí se nám, s kolika různými styly dokázali během své dráhy přijít do styku. Máme rádi Attic Tapes pro zvuk vokálů a experimentování s pásky a syntezátory. Soundtrack Johnny Yesno byl zase obrovskou inspirací v našem minulém projektu Mahjongg a vlastně stále je. Frenetické samply a bicí automat na …Arm of the Lord jsou taky mimo kategorie.

Bude to už pět let od doby, co jste opustili váš předchozí projekt Manjongg a založili Hujo. Jak se na tohle rozhodnutí díváte zpětně?
Necítíme to jako radikální rozhodnutí, spíše jako pozvolný vývoj. Mahjongg svoji cestu měli už za sebou, my dva jsme ale chtěli pokračovat v hudbě a na projektech, které jsme si zvolili. Neměli jsme na výběr!

Jaký je tedy hlavní rozdíl mezi oběma projekty?
No, především jsme jenom dva, takže vše je velmi přirozené. Hudebně ovšem pokračujeme v myšlence, která se zrodila už za éry Mahjongg. Nyní se rozrostla a žije vlastním životem. Nejvíce nás zajímají průsečíky mezi kontrasty, jako mezi organikou a digitálním světem nebo skládáním a improvizováním, být vážný nebo si užívat. Neustále pronásledujeme linii, která dělí tyhle protiklady.

Vaše hudba se pohybuje v experimentálním undergroundu. Jakou máte strategii na oslovování potenciálních posluchačů?
Naší strategií je dostát přesvědčení, o kterém mluvíme. Všechno nemusí být vyjádřeno pouze slovy. Je to odraz budoucnosti, ve které už dnes žijeme, která je velmi osobní, nihilistická a přesto pozitivní. Třeba je to náš způsob, jak porozumět ostatním, cesta ke sdílení myšlenky, že člověk může vytvořit něco nového a zanechat po sobě stopu, navzdory komplexnosti života a veškerých okolních vlivů. Pokud existují tací, kteří sdílejí toto myšlení, měli bychom mít dostatek času se s nimi spojit, alespoň za předpokladu, že naše beaty budou pořád stejně husté.

Většina hudebníků vkládá své tracky na Soundcloud. Na tom vašem je pouze jeden, zato půl hodiny dlouhý. Proč jste zvolili takovou cestu prezentace?
My jsme zatím žádný singl nevydali. Na Soundcloud jsme vložili pouze track našeho živého video alba (Live at Reuben’s Palace), který neplánujeme vydat klasicky. Ideálně by lidé naši hudbu neměli poslouchat na stránkách jako Soundcloud, protože má silný vizuální komponent. Rádi bychom kontrolovali prostředí, ve kterém se naše hudba poslouchá. Prostě jsme tam ten záznam hodili jako vzpomínku. Máme neustále napilno, a tak nemáme čas stříhat jednotlivé tracky.
Chybí nám éra MySpace, kdy na internetu ještě byla nějaká komunita kapel nebo scéna. Doufáme, že tenhle čas webových stránek jednou vrátíme zpět. V současnosti můžete naše kousky najít na naší úžasné stránce.

Říkáš, že vaše hudba nejlépe funguje na koncertech. Na co se tedy můžeme těšit v Brně?
Zahrajeme nějaké nové věci, takže to bude velmi energický a spontánní set. Budeme se snažit navázat nějaký druh spojení s diváky, to je důvod, proč milujeme hraní přímo mezi nimi, obzvláště když do nás přímo sami naráží.

O pár dní dříve povedete svůj workshop. Pro koho je primárně určený a komu byste ho doporučili?
Jsme nadšení, že můžeme sdílet naše vědomosti. Workshop je určen pro všechny, kdo se zajímají o interakci mezi digitální a organickou hudbou. Budeme se soustředit na to, jak hacknout obojí dohromady. Ovšem půjde o otevřené fórum, takže bychom byli šťastní, i kdybychom prostě jenom obecně mluvili o našem přístupu, třeba k technologiím.

A plány do vzdálenější budoucnosti?
Plánujeme si v létě sami vydat videoklip a vinylový singl Seven Inch Punch. Pak také plánujeme turné po Spojených státech, pokud se teda do té doby nerozpadnou.