Články / Reporty

Hypnóza, potom tranz (Sýček + Oswaldovi)

Hypnóza, potom tranz (Sýček + Oswaldovi)

Jakub Veselý | Články / Reporty | 27.09.2024

Tak ako minulý rok odštartoval v Kabinete Múz priebežný festival Vinyla, ktorý spestrí jeseň prierezom nezávislej scény podujatiami naprieč Českom. Brno dostalo večer intenzívneho psychedelického rocku, keď ho prišlo reprezentovať trio Oswaldovi, čerpajúce z amerického a tuarežského blues, a po dlhšej pauze Sýček, ktorý sa v obmenenej zostave zmieta krautrockovou vlnou nového albumu IV.

Trojica Oswaldových nastupuje, no ani priamy pohľad na hudobníkov nedokáže pripraviť na prvotný šok z nárazu perkusnej paličky Kateřiny Malé na biciu súpravu. Rytmus sa rozbieha a Adam Šťasta drví zvuk skreslenej basgitary a spolu s vybrnkávaním na gitaru Andrey Rottina zaváňa spaghetti western. Pocitu pomáha aj výjav vokalistu.

Ďalšie skladby napredujú bez pauzy a dlhé repetičné pasáže nehlásia koniec. Je to jeden celok, ktorý omamuje poslucháčov. Tí sa zaseknú v slučke nemenných tanečných pohybov a zdá sa, že sa tomu nevyhnú ani hudobníci, hrajú v tranze, opakujú slová, každý sa sústredí na svoju rolu. Vizuálne nebádať spoluprácu, zvukovo to je opačne. Jednotlivci sú načasovaní ako hodinky, bicie mimo cyklus rytmov podtrhuje Andreov hlas, gitara nasleduje spievanú melódiu. Je zaujímavé pozorovať každý detail, postrehu slúži aj skvelý zvuk, všetky nástroje ostro počuť. Tempo uvoľňuje iba skladba Higher, zato intenzitu páli na maximum. Spev a slová pôsobia ako zranený prednes na pohrebe, zvonivé činely pracujú s napätím. Verše „Flames will you take them higher now that it is all over“ preruší noiseový ruch a pálí ako šľahajúce plamene po pridaní horľaviny. Vzápätí nerušene pokračuje minimalistický ambient. ne Way Out nakoniec napovedá jedinú cestu preč. Každý si musí prejsť vrcholom hypnózy v podobe opakujúceho sa basového riffu a mámivého rytmu bicích.

Počas zvukovej skúšky Sýčka zarazí počet ľudí na scéne, pódium pôsobí so sedemčlennou kapelou menšie. Následne ostáva len gitarista Ambróz Šulej a klávesáčka Naty Středová, ukazujú si, ako sa dá prehrať zvuková stopa cez snímače gitary priložením telefónu, ktorý hrá. Známy trik ma prekvapí pri prvej skladbe. Gitarista púšťa húkanie sovy, v pozadí neustále počuť atmosférický ruch syntetizátorov. Do masy vnikajú tri gitary, jedna sa venuje iba farbe skrz efekty.

Koncert je nabitý ohromnou energiou, na svedomí to má aj vystupovanie frontmana Libora Staňka. Do mikrofónu chrlí strohé textové pasáže a tmelí ich poslucháčom priamo do hlavy. Zo zvukovej masy odkazuje na indiánsku poéziu Ladislava Nováka, pospevuje ich na ceste kozmického rocku, „A poplujem dál pořád dál”. Dokonca skladba Jaro léto podzim zima, ktorá vystihuje lenivé pofľakovanie sa naprieč obdobiami, oplýva intenzitou, aj keď si stále zachováva povedomú bluesrockovú atmosféru.

Večer eskaluje desivý Nosferatu. Kolobeh inštrumentálnych zneliek dopĺňa až bolestivý noiseový ruch, hypnóza sa vynecháva, vnemy podliehajú rovno tranzu. Text oslovuje divákov, „střez se vyslovit to jméno jinak obrazy života vyblednou“. Pak si doberá preľaknutých – „Kam chvátáš příteli? svému osudu stejně neunikneš“ – a začne veľkolepý záver, keď za stroboskopických svetiel páli kapela na plné grády a Staněk vzýva operenca. „Sýček, sýček!“

Info

Sýček + Oswaldovi
24. 9. 2024 Kabinet múz, Brno

foto © Sebastian Vošvrda

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Žalozpěv za vše, co je krásné (Big|Brave)

Marek Hadrbolec 27.09.2024

Kanadská čtveřice sice několikrát nabídne záchranné lano v podobě melodie nebo silnějšího motivu, nikdo ale nemá vůli se ho chytit a nechat se vytáhnout zpět na světlo.

Prchlivé, trvalé okamžiky (Lunchmeat Festival 2024)

Dominik Polívka, Kristina Kratochvilová 27.09.2024

Přebíhám rozkopanou silnici k Veletržnímu paláci, který se na další čtyři večery, a brzká rána, stane mnohým druhým domovem. Mám skluz...

Tři, čtyři, pět… (WWW Neurobeat)

Veronika Tichá 25.09.2024

Z nové desky, na jejíž vydání spustili WWW crowdfundingovou kampaň, úspěšnou po pár dnech, nezaznělo živě nic, nicméně dvojice Anděrových předvedla...

Když androidi tančí (Louis-Philippe Demers & Bill Vorn present Inferno)

Jarda Petřík 25.09.2024

Jsou to právě tyhle kontakty a propojení napříč AV festivalovou scénou, které v budoucích letech posunou Lunchmeat festival co do prezentovaných projektů výrazně dopředu.

Bez dechu s dechem (Katarina Gryvul & Alex Guevara)

Jarda Petřík 24.09.2024

Po čekání na dostatečně silnou mlhu se rozsvítí intenzivní bílá světla a uprostřed prostoru před projekčním obdélníkem se pozvolna zhmotní postava Katariny Gryvul.

Dublinské blues (Lankum)

Jiří V. Matýsek 22.09.2024

U Dubliňanů je příběh tragické lásky dohrán až do konce, u Jeffersona nevíme, proč další „poor boy“ musel zemřít.

Bezpečný ostrov nad vodou (Hradby Jednoty)

Jiří Přivřel 18.09.2024

Vodu ohřeju na plynu a na nádvoří hučí agregát. Vašek Adam z Jednoty je zcela nad věcí a ujišťuje mě, že dnešní program to utáhne...

Siluety v propasti (Macocha & Co.)

Marek Hadrbolec 16.09.2024

Svítí tu bílý nápis Macocha, do uší se dere agresivní zvuk kytar a zpoza bubnů zběsile tepe srdce rokle.

Priestor vypĺňa prázdno (Festival Priestor 2024)

Mimi Filova 12.09.2024

Samotná cesta na miesto činu, iba na skok z autobusovej stanice, ktorá je súčasťou skanzenu rozpadávajúcich sa slovenských staníc, predpovedá festival...

(v)lomený zen (Lofofora Lom)

Jiří Přivřel 12.09.2024

Vodomil, GbClifford, ježunka, Gnäw, kuňka, Šimanský & Niesner... sobota u vody.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace