Pavla Slezáková | Články / Reporty | 19.04.2016
Jako svou první zastávku v rámci evropského turné si italští Brothers in Law vybrali pražský Basement Bar na Francouzské ulici (shodou okolností tu před třemi týdny dováděli jejich krajané ze Soviet Soviet). A letos vydanou desku Raise uvedli po boku tuzemské garážové trojice, která si říká Role. Nedělní večer tak měl kromě odpudivé předzvěsti pondělního pracovního dne taky mnohem příjemnější opar.
Kytary vpřed, tak by se dalo popsat představení supportujících Role. Na dvě kytary byl orientovaný celý set, bubeník usazený v pozadí pouze přisypával rytmus. Hoši vpředu vedli důvěrný dialog kytar a střídali se i na pozici vokálů. Ačkoli se předskokani ukázali ve velmi dobrém světle, všichni přítomní se už klepali na příchod Brothers in Law. Italští mustanzi z Pesara hráli ten večer hlavní roli, stejně jako očekávání, jestli dokážou přenést všechnu tu energii z nahrávky i do živé show. Nenasvědčovala tomu úvodní skladba Tear Apart, která je ve skutečnosti závěrečná a nejukočírovanější z alba Raise. S dalšími položkami setu však šly všechny pochybnosti stranou. Především Middle of Nowhere a Oh Sweet Song dokázaly vyždímat všechny emoce a v trojnásobné míře je vyplivnout zpět. Pokud předskokanům velely kytary, „bratrům“ poroučely bicí, které svou údernou přesností neskutečně vyplňovaly sklepní prostory. Kdyby to šlo, vyprodukovaná energie by sekala hlavy přítomným. Andrea Guagneli si bicími všechny podmanil, občasnými vokály pak zvládal i doplňovat hlavní zpěv. Giacomo Stolzini se schovával za podzemními vokály a melodickou kytarou, která byla nepostradatelná hlavně v klidnějších partech, a Lorenzo Musto basou freneticky prohluboval tíhu setu a nemínil přestat. Nebýt Basement Bar pod povrchem, jeho basa by si cestu dolů našla i tak. Ani Nicola Lampredi se s elektrikou příliš nepáral a každý zářez do strun zdvojil snahu ostrých bicích stát se gilotinou. Utéct nebylo kam. Po kompletním přehrání novinky neopomněli ani singly z předchozí Hard Times for Dreamers a na rozloučenou jeden přídavek.
Česko-italské kombinaci nechyběl žádný dílek, výsledné puzzle se pyšnilo vzácnou celistvostí. Výkonu Brothers in Law by nejlépe slušelo smeknout klobouk, ovšem pokud by po nedělním večeru někomu nějaká hlava zbyla.
Brothers in Law (it) + Role (cz)
17. 4. 2016 Basement Bar, Praha
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.