Články / Reporty

Jak Johannes Benz k trucku přišel

Jak Johannes Benz k trucku přišel

Anna Mašátová | Články / Reporty | 16.03.2014

„You road I enter upon and look around, I believe you are not all that is here, I believe that much unseen is also here.“ (W. Whitman)

V dětství nás učili, že Ema mele maso a má mámu, teď v dospělosti si doplňme, že Honza Foukal má alter ego Johannes, Johannes má truck a hlavou mu jdou noty i slova. Nekonečné americké dálnice, noční cesty, únava a Johannesův smutek i radosti vedly k sepsání písní, Foukalova potřeba pedal steel kytary mu do cesty přivedla kytaristu Josefa Štěpánka, ten zase za flanelku přitáhl bubeníka Davida Landštofa a basáka Honzu Lstibůrka, z hlubin nočního baru se vynořily Harvey Sisters, někde objevili basáka a.m. Almelu a kapela byla na světě. Nebo to možná bylo všechno jinak, kdoví, ale Honza Benz Foukal to tak v úvodním proslovu večera tvrdil. Jisté je jedno. Ať spojilo kovboje s nohou na pedálu a půvabné stopařky umění nebo ohnivá voda, Johannes Benz vydává desku na novém labelu Tranzistor. Doufejme, že One Way Road nebude jednosměrkou na cestě, ale naopak povolenkou k životní jízdě.

Dalo se předpokládat, že křest alba s vůní spálených gum a benzínu bude tak trochu dobrodružstvím. V NoDu bylo připravené pódium jak pro kapelu trpaslíků, postupně se na něm zjevovaly postavy, které za vydáním desky stojí, z repráků zněla nahrávka. Poklidný mejdan narušila opona padající k zemi, vynořilo se pódium opravdové, s hvězdným nebem a výfukem nad námi a kapela se předvedla naživo, jak se sluší a patří.

Zda je tuzemské publikum připraveno na jiné country, než jsou Greenhorns, Rangers či tesklivost bratří Nedvědů, je otázkou, ale Foukalovo charisma a drajv se s českou nedůvěrou jistě hravě vypořádá. Příjemné melodie, melancholické texty a výborně hrající kapela si doufejme za rok odnesou v klání hudebních cen nejednu sošku. Z hlavy se dostávají benzovské skladby těžko a baví bez ohledu na počet přehrání. Do té doby přejme slovy jáhna a křtitele desky Tomáše Kabely, aby apoštolové Johannese Benze dále šířili jeho kázání a zvěst o něm kolovala po celém světě.

Parta už má v záloze hned několik věcí, co na albu nenajdete, takže se vypravte na koncert, nejbližší příležitostí bude pražský Febio Musicfest. Road movie bez plátna se vydává na štreku, sledujte ji, třeba se zastaví i na odpočívadle blízko vás.

„Allons! the road is before us! It is safe - I have tried it - my own feet have tried it well - be not detain’d!“

Info

Johannes Benz
15. 3. 2014, NoD, Praha

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace