Jakub Koumar | Články | 31.10.2013
Rozmanitá nabídka filmů Ji.hlavy se na první pohled mohla zdát trochu slabší, ve skutečnosti nabídla klenoty a ty v celé nabídce zářily tak silně, že se jejich návštěva stala nezapomenutelným zážitkem. Byla by věčná škoda některé nezmínit.
Ještě před vyzrazením Armstrongovy dopingové aféry začal natáčet Alex Gibney film o nekompromisní cestě na vrchol. Po jejím vypuknutí se zmohl na jediné: Dlužíte mi vysvětlení na kameru, zavolal Armstrongovi. Film pátrá, jestli je cyklistika ještě sport, nebo taktická partie, kde vítěz není ten nejrychlejší, ale ten nejdůmyslnější.
Zástupce dokumentární fikce pokračuje v práci Jany Minárikové o osobách s jedinečnými vlastnostmi. Homo ciris přeskakuje z vizuálních pohledů do niterného monologu člověka žijícího ve špatném světě a jeho cesty za svobodou. Svobodou, kterou by leckdo z nás viděl jako vězení.
Craig Baldwin si libuje v pseudodokumentárních dadaistických hrách. Sonic Outlaws vykresluje problematiku duševního vlastnictví na příkladu kapel Negativland a U2, ale taky nabízí otázku, zdali může umění růst „krádeží“, a zároveň odpovídá zběsilým tempem devadesátiminutové koláže.
Jacques Perconte v plné síle demonstruje svou metodu digitálního rozpadu obrazu, stromy se mihotají a rozsypávají jako nedokonalá digitální kopie skutečnosti. Les Moutiers, jež má dnes pokračování ve Stromu života, dokazuje, že Perconte je jedním z nejestetičtějších experimentálních filmařů současnosti.
Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus
Může být sociální fenomén uměním? A jak se budete tvářit, až uvidíte v centru Londýna cvičení českých dobrovolných hasičů? Kateřina Šedá nejen že dokáže odpovědět, ale odpovědi i předloží. Po titulu Občan K dostáváme další film o nepřeberné fantazii našich umělců.
Náročný film plný působivých záběrů šedi komunistického Polska. Pro haitského voodoo kněze s polskými kořeny je rituál cestou k osvobození národa. Příběh o hrdé krvi i sebeobětování byl jedním z nejsilnějších zážitků festivalu.
Na opuštěnou a rozpadající se internátní školu kdesi na severu Norska dohlíží už jen polární záře. Poklidné záběry se prolínají s vyprávěním pamětníků. Film, který jako by vypadl z pera Martina Ryšavého, ukazuje krásu rozporu estetiky a smutku.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
redakce 16.12.2024
Jaké hudební tipy nám dal začínající autor a fanoušek popkultury vyžívající se v antihrdinech?
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Libor Galia 12.12.2024
Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
redakce 11.12.2024
Nahrávka je o tom, jak se dostat z toxického vztahu, a vznikla během dvou let na cestách autobusem. Hudba jak na taneční parket, tak na dlouhou jízdu.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.