Články / Reporty

Ji.hlavské dokumenty #2

Ji.hlavské dokumenty #2

Jakub Koumar | Články / Reporty | 28.10.2018

Významnou součástí programu Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě je experimentální film. V sobotu se v promítacích sálech naplno rozjela jeho soutěžní kategorie Fascinace a jeden z bloků představil hned tři velmi zdařilé snímky. Hudební krajina nadžánrového umělce Jeana-Michela Rollanda odráží jeho zálibu v hudbě a malbě. Při pohledu na marseilleský přístav sleduje a zachycuje paletu jeho barev a tu pak transkribuje pro piano. Vzniká tak soudobá kompozice, podkreslující zvláštní, až romanticky nadýchaný obraz jak od holandských mistrů malířů s digitální konstruktivistickou vrstvou.

Videoartový projekt Uvnitř švédské výtvarnice Tove Kjellmark představuje fragmenty ženské postavy pohlcované tmou, která je navíc zkreslená, nekonkrétní, a přitom agresivní. Film zanechává dojem intimity, ale i svíravého pocitu objevování něčeho zapovězeného. O zdaleka nejsilnější vstup do bloku se však postaral Australan Richard Tuohy, pravidelný jihlavský host a jeden z nejvlivnějších experimentálních filmařů současnosti. Jeho nový film Míchání a stínění je postavený na multiexpozicích vytvářených přímo v kameře. Tuohy natáčí ulice a domy v Malajsii, přičemž se mu daří bez jakékoli vizuální kontroly pozoruhodně precizně skládat jednotlivé expozice a vytvářet překrásně barevný, lehce neostrý a velice dynamický a atmosférický pohled na město kolem.

Další stálicí jihlavského festivalu je nizozemský autor Thomas Mohr. Svůj letošní film Timelines (2/1) promítá v Laboratoriu, v rámci festivalové výstavy experimentálních filmů. Mohr si pro svou koláž vybral příspěvky ze své Facebookové zdi a v geometricky přísně uspořádané změti vyvolal dojem informačního přetížení v době sociálních sítí.

Nic, nebo jen velmi málo. Tak zní téma hudebního programu a sobotní scéna dokázala, že i klid může mít svůj vrchol. Rakouský skladatel Radu Malfatti do své basové foukací harmoniky jen lehce vydechoval a po takto vznikajících něžných dronech bylo potřeba usilovně pátrat. V tiché atmosféře kostela vznikla rozjímavá kompozice jemné harmoniky, lehkého hučení zahřívacích lamp a všudypřítomného šumu opatrného lidského pohybu.

Z Brna s sebou do Jihlavy přivezl svůj oblíbený arzenál, včetně ozvučeného pletacího stroje vybaveného fotosenzitivní ploškou s akustickým snímačem, Ivan Palacký. Pomocí rozličného harampádí a těch nejběžnějších světelných prvků (blikačka na kolo nebo ledkový větráček) zaplnil kostel praskavou, přitom velmi křehkou ruchovou kompozicí.

Nejsilnější zážitek pak nabídl důležitý festivalový host, skladatel a na hudbu zaměřený spisovatel David Toop. Společně s Lucií Štěpánkovou vytvořil nápaditou performanci složenou jednak ze subtilních terénních nahrávek nebo takřka neslyšitelných radiových záznamů, ale především z naprosto půvabně uspořádaných šramotů, ruchů, cinkotu, štěrchání i zvonění. Pokud loňský hudební program splňoval opravdu vysoké parametry, letos se podařilo zvednout laťku ještě o pár čísel výš.

Info

22. MFDF Ji.hlava
25. - 30. 10. 2018
Jihlava
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace