Články / Reporty

Ji.hlavské dokumenty #2

Ji.hlavské dokumenty #2

Jakub Koumar | Články / Reporty | 28.10.2018

Významnou součástí programu Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě je experimentální film. V sobotu se v promítacích sálech naplno rozjela jeho soutěžní kategorie Fascinace a jeden z bloků představil hned tři velmi zdařilé snímky. Hudební krajina nadžánrového umělce Jeana-Michela Rollanda odráží jeho zálibu v hudbě a malbě. Při pohledu na marseilleský přístav sleduje a zachycuje paletu jeho barev a tu pak transkribuje pro piano. Vzniká tak soudobá kompozice, podkreslující zvláštní, až romanticky nadýchaný obraz jak od holandských mistrů malířů s digitální konstruktivistickou vrstvou.

Videoartový projekt Uvnitř švédské výtvarnice Tove Kjellmark představuje fragmenty ženské postavy pohlcované tmou, která je navíc zkreslená, nekonkrétní, a přitom agresivní. Film zanechává dojem intimity, ale i svíravého pocitu objevování něčeho zapovězeného. O zdaleka nejsilnější vstup do bloku se však postaral Australan Richard Tuohy, pravidelný jihlavský host a jeden z nejvlivnějších experimentálních filmařů současnosti. Jeho nový film Míchání a stínění je postavený na multiexpozicích vytvářených přímo v kameře. Tuohy natáčí ulice a domy v Malajsii, přičemž se mu daří bez jakékoli vizuální kontroly pozoruhodně precizně skládat jednotlivé expozice a vytvářet překrásně barevný, lehce neostrý a velice dynamický a atmosférický pohled na město kolem.

Další stálicí jihlavského festivalu je nizozemský autor Thomas Mohr. Svůj letošní film Timelines (2/1) promítá v Laboratoriu, v rámci festivalové výstavy experimentálních filmů. Mohr si pro svou koláž vybral příspěvky ze své Facebookové zdi a v geometricky přísně uspořádané změti vyvolal dojem informačního přetížení v době sociálních sítí.

Nic, nebo jen velmi málo. Tak zní téma hudebního programu a sobotní scéna dokázala, že i klid může mít svůj vrchol. Rakouský skladatel Radu Malfatti do své basové foukací harmoniky jen lehce vydechoval a po takto vznikajících něžných dronech bylo potřeba usilovně pátrat. V tiché atmosféře kostela vznikla rozjímavá kompozice jemné harmoniky, lehkého hučení zahřívacích lamp a všudypřítomného šumu opatrného lidského pohybu.

Z Brna s sebou do Jihlavy přivezl svůj oblíbený arzenál, včetně ozvučeného pletacího stroje vybaveného fotosenzitivní ploškou s akustickým snímačem, Ivan Palacký. Pomocí rozličného harampádí a těch nejběžnějších světelných prvků (blikačka na kolo nebo ledkový větráček) zaplnil kostel praskavou, přitom velmi křehkou ruchovou kompozicí.

Nejsilnější zážitek pak nabídl důležitý festivalový host, skladatel a na hudbu zaměřený spisovatel David Toop. Společně s Lucií Štěpánkovou vytvořil nápaditou performanci složenou jednak ze subtilních terénních nahrávek nebo takřka neslyšitelných radiových záznamů, ale především z naprosto půvabně uspořádaných šramotů, ruchů, cinkotu, štěrchání i zvonění. Pokud loňský hudební program splňoval opravdu vysoké parametry, letos se podařilo zvednout laťku ještě o pár čísel výš.

Info

22. MFDF Ji.hlava
25. - 30. 10. 2018
Jihlava
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace