Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 16.10.2013
Před koncertem byly dohady, kdo komu bude předkapelou. Russian Circles jsou asi známější, a tak i z logistických důvodů bylo lepší a logičtější, když koncert začala Chelsea Wolfe.
Během hypnoticky opalizujícího vystoupení střídala dva mikrofony, elektrickou i akustickou kytaru (obě pochopitelně černé), skladby z aktuálního alba Pain Is Beauty prokládala staršími kousky. Líčením i nasvícením vyvolávala dojem, že i její oční bělma jsou černá, a kdyby jí z očí začala téct krev, ani by mě to nepřekvapilo. Ke konci setu na chvíli opustila pódium a nechala instrumentálně vyniknout kapelu, pak ještě společně zahráli dva kousky, aby přídavek zahájila sama s akustickou kytarou, a pak naposledy zahráli dohromady.
Po nedlouhé přestávce vynucené drobnou úpravou pódia nastoupili Russian Circles. Vzhledem k délce skladeb nebyl setlist příliš dlouhý, začali 309, plynule přešli na Harper Lewis, zazněl i Mládek a Deficit. Na konci setu přišla na pódium Chelsea Wolfe a společně spustili Memorial, první zpívanou skladbu Russian Circles. Po krátké “podkreslové” mezihře zahráli jako přídavek Youngblood a to bylo vše. Na nové desce trošku přitvrdili, ale ponechali si vlastní zvukovou i hudební tvář, zároveň jdou více do hloubky. Skladby jsou propracovanější, což předvedli i naživo, takže už ne post-rock, ale inteligentní instrumentální metal s prvky minimalismu.
Potěšila délka více než hodinových setů, pochválím i bohatý “stánek se suvenýry”, to už se dneska moc nevidí. Asi deset druhů triček, mikiny, odznaky, nášivky, plakáty a grafické listy a především nosiče: Memorial (oficiálně vyjde až 29. října) na CD i vinylu, starší tituly na kompaktu, podobně i Chelsea Wolfe. Nakupoval jsem.
Russian Circles (usa) + Chelsea Wolfe (usa)
12. 10. 2013, MeetFactory, Praha
foto © Kryštof Havlice
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.